l l l
  HOME INFO PŘEDCHOZÍ ROČNÍKY JIŘÍ RAŠKA HISTORIE PARTNEŘI  
m
 

SPORTOVNÍ KARIÉRA JIŘÍHO RAŠKY

Jiří Raška to neměl nikdy lehké. Začínal v lyžařském oddíle tehdy Spartaku Frenštát p.R. jako sjezdař u trenéra Ing. Zdeňka Parmy, ale od roku 1954 jeho zájem stále více přitahovaly skočky. Příkladem mu byli jeho strýc Rudolf Raška a bratranec Zdeněk Bartoš a injekcí první vítězství na dnes již neexistujícím můstku na Bílé. Jako dorostenec se v péči ostravského trenéra Josefa Skrbka poprvé dostal do nově se tvořícího reprezentačního družstva skokanů ČSR. Na vojnu však narukoval k pohraničníkům a teprve po interpelacích TJ Spartak Frenštát p.R.a trenéra Josefa Skrbka byl převelen do Dukly Liberec. Přes řadu dobrých výsledků měl po návratu z vojny do civilního zaměstnání jako strojní zámečník v útvaru generálních oprav v n.p. MEZ Frenštát, problémy s nominacemi na vrcholné světové soutěže.
 

V polovině šedesátých let byl po návratu z presenční vojenské služby v Dukle Liberec prakticky jediným aktivním skokanem lyžařského oddílu TJ Frenštát p.R. Zuby nehty si ale držel výkonnost a tím i stálé místo v reprezentačním družstvu Československa. Staré můstky na Pustevnách, kde jako žáček začínal, po roce 1961 již schátraly, ale naštěstí byl za kopcem v Rožnově p.R. jeden z prvních českých skokanských můstků s umělou hmotou s normovým bodem P 50 m, na kterém mohl před zimními sezónami trénovat. V zimě roku 1963 vyhrál v Banské Bystrici I. Spartakiádní hry a na Mistrovství Československa obsadil za vítězným Zbyňkem Hubačem 3. místo. Překonal i zármutek z neúčasti na IX. Zimních olympijských hrách v roce 1964, odkud byl přes výborné předcházející výsledky, včetně 3. místa v italské Cortině, až z místa konání – rakouského Innsbrucku poslán domů, aby uvolnil místo v kvótě sportovců údajně pro rychlobruslařku Šťastnou, ale spíše pro nějakého funkcionáře, který se chtěl na ZOH podívat. a tak na Bergiselu startovali místo čtyř českých skokanů jen tři – Hubač, Motejlek a Matouš, z nichž poslední - Joska Matouš vybojoval jedním čtvrtým místem nejlepší poválečný výsledek českých lyžařů. Na březnovém Mistrovství republiky v Harrachově obhájil Raška za vítězným Matoušem a druhým Hubačem bronz za 3. místo.

V sezóně 1964-65 překousl i vyškrtnutí z nominace na rakousko-německé Turné čtyř můstků a po 2. místě ze III. Spartakiádních her v Banské Bystrici byl dvakrát druhý na rakouských můstcích a v Cortině již na 2. místě za Italem Aimonim. Na Mistrovství republiky ve Vysokém n.J. vybojoval za Motejlkem svou první stříbrnou medaili a stejnou posici měl i v celostátním žebříčku skokanů.

Zima 1965-66 znamenala pro Jiřího Rašku již jasný nástup do čela čs. skokanů. Na německo-rakouském Turné čtyř můstků obsadil celkově 8. místo, když dosáhl nejlepších individuálních výsledků 10. místem v Oberstdorfu a v závěru 5. místem na svém oblíbeném můstku v Bischofshofenu. Na Mistrovství Československa 1966 vybojoval na můstku v Plavech svůj první titul Mistra republiky před Josefem Matoušem a odjížděl na své první Mistrovství světa FIS do norského Osla jako jasná česká jednička. Na slavném Holmenkollenu obsadil za dramatických povětrnostních podmínek dvakrát 4. místo, když na obou můstcích vyhrála domácí skokanská legenda Björn Wirkola, na středním před Němcem Neuendorfem (NDR) a Finem Lukkariniemim a na velkém před Japoncem Fudžisawou a Švédem Sjöbergem.

Sláva to byla veliká. Po jeho příjezdu domů do Frenštátu p.R. většina pracovníků jeho mateřského podniku n.p. MEZ Frenštát p.R. utekla z práce a do posledního místa zaplnila velký sál Kulturního domu, kde místní i okresní funkcionáři a ředitelé slibovali hory doly pro další rozvoj skokanského sportu. Hlavní byl příslib předsedy Městského výboru Josefa Mazáče, že Jirkovi Raškovi konečně přidělí alespoň dvoupokojový byt, aby se mohl odstěhovat s rodinou ze stísněných poměrů od bratra z domku na Záhuní. Jirka jen špitl, že by neškodilo postavit nějaký můstek přímo ve Frenštátě p.R., aby už nemusel jezdit pořád trénovat jen do Rožnova p.R. a na kterém by mohli začít skákat další frenštátští lyžaři. Toho se chytil jeho přímý nadřízený, hlavní mechanik podniku - pan Květoslav Polívka – patron frenštátských lyžařů, který přislíbil potřebnou investici připravit.

Ale zimní sezóna roku 1966 ještě nekončila. Raškova spanilá jízda do Skandinávie přinesla dvě vítězství ve švédském Örnsköldsviku a Selesteë, kde v obou závodech porazil i bronzového z MS Sjöberga, a 5. místo ve finském Kuopiu. Zlatou tečkou byly třídenní lety na lyžích ve slovinské Planici. Jiří Raška po vítězství v prvním dnu a rekordu můstku 130 metrů v závěrečném nedělním závodě celkově zvítězil o dvacet bodů před Rusem Veretennikovem a Němcem Neuendorfem. Dvojnásobný Mistr světa Wirkola skončil až na 7. místě. Po závodě byl Raška pozván na oběd k jugoslávskému presidentu Josipu Broz-Titovi, který mu předal osobní dar – zlatou tabatěrku s věnováním zarytému nekuřákovi. Na dalších závodech v NDR, které oba vyhrál domácí Neuendorf, byl Raška třetí v Johanngeorgenstadtu a druhý v Oberwiesenthalu. Sezónu pak zakončil velikonočním vítězstvím na domácí půdě ve Špindlerově Mlýně.

Jak ale po únorových slibech papalášů z KD dobré úmysly o dalším rozvojem skokanského sportu ve Frenštátě p.R. realizovat? Ten první šel snadněji. Ještě na jaře se Raška přestěhoval do městského bytu v dnešním Beskydském sídlišti, jeho sousedem byl jeho bratranec Zdenek Bartoš, ještě v padesátých letech aktivní skokan, se kterým Jirka jako mladší dorostenec PZ Příbor absolvoval své první vítězné závody v roce 1957 na Bílé. S realizací frenštátského můstku to bylo složitější. V první fázi se uvažovalo s vybudováním menšího přírodního žákovského můstku s normovým bodem cca P 30 m pro trénink skokanské mládeže. Nakonec se nezbylo než se obrátit na odborníky. Až na jaře 1967 přijel do Frenštátu p.R. pan Josef Zita z Vysokého nad Jizerou. Tomu se nelíbila původně vybraná lokalita na tzv. Žabárně na levém břehu řeky Lubiny pod hotelem VLČINA především z nemožnosti pozdější stavby rozsáhlejšího areálu. Šlo se proto stráněmi Horeček dále k Javorníku (tam chtěl Skrbek postavit pod Kozincem mamuťák). Nakonec byla zaměřena trasa na stráni pod přírodním divadlem na Horečkách se svv. orientací s tím, že pan Zita zpracuje projekty na dva paralelní můstky P 35 a P 55 m.
Náročná letní příprava na předolympijskou sezónu přinesla několik menších úspěchů na umělé hmotě vítězstvím v Rožnově p.R. a v Banské Bystrici. Brzký příchod zimy umožnil trénink na špindlerovském můstku ve Svatém Petru už koncem listopadu a v prosincových kvalifikačních závodech byl Raška jednou první a dvakrát druhý, což znamenalo jasnou nominaci na jubilejní 15. ročník německo-rakouského Turné čtyř můstků.

Zimní sezóna 1966/1967 nejprve kulminovala tradičním německo-rakouským Turné. V úvodním závodě v Oberstdorfu se zdálo, že Raška zcela pohřbil všechny své naděje. Vyhrál Němec Dieter Neuendorf (NDR) před svým krajanem Lesserem. Z našich byl nejlepší na 10. místě Zbyněk Hubač a Jirka po superkrátkých skocích na beznadějném 42. místě! Vše se však v lepší obrátilo na Nový rok v Ga-Pa, kde vyhrál Nor Björn Wirkola před Rakušanem Bachlerem a Jirka Raška jako nejlepší z našich byl již na 9. místě. Další zlepšení formy přišlo na rakouských můstcích. Na Bergiselu v Innsbrucku si Wirkola zadělal vítězstvím před Němcem Kellerem (BRD) na celkové prvenství v Turné. Raška se zlepšil 5. místem a byl opět z našich nejlepší. Ve čtvrtém závěrečném závodě v Bischofshofenu dokázal Jiří Raška poprvé vystoupit na Turné na stupně vítězů, když obsadil krásné 2. místo za Björnem Wirkolou, který hat-trikem vyhrál jasně celé Turné. Pro naše barvy obsadil Jiří Raška v celkovém pořadí Turné 7. místo před osmým Zbyňkem Hubačem. Celkové pořadí v 15. ročníku německo-rakouského Turné pak vypadalo následovně: 1. Wirkola (NOR) 910,0 b., 2. Lichtenegger Sepp (AUT) 847,6 b., 3. Neuendorf Dieter (DDR) 746,5 b., 4. Kankkonen Veiko (FIN) 834,8 b., 5. Lesser Peter (DDR) 833,0 b., 6. Keller Franz (BRD) 820,8 b., 7. Raška Jiří (TCH) 820,1 b., 8. Hubač Zbyněk (TCH) 812,6 b., 9. Przybyla Jozef (POL) 811,9 b., 10. Veretenikov (SOV) 810,2 b., 15. Rydval 789,7 b. a 17. Höhnl (oba TCH) 779,9 b.

Koncem ledna vyhrál Jiří Raška nejprve v polské Wisle a ve Szyrku X. ročník Poháru Beskyd a díky rekordu 107 metrů na Wielke Krokwi v Zakopaném i celkově třídílný Pohár přátelství před Němcem Lesserem a spolu s Divilou, Höhnlem a Hubačem i soutěž družstev před NDR. Dominoval i dvěma vítězstvími v domácím Týdnu skoků ve Špindlerově Mlýně a Vysokém n.J. i celkově před Francouzem Poirotem.

V únorovém předolympijském závodě na velkém můstku K 85 ve francouzském St.Niziere však opět zářil Björn Wirkola, tentokrát před Jugoslávcem Erzenem a Němcem Neuendorfen. Jirka Raška po nepovedeném prvním skoku se zlepšil třetím nejdelším skokem 98 metrů na 7. místo. V následujících letech na lyžích v Oberstdorfu, kde vyhrál Nor Lars Grini, byl Raška celkově šestý za pátým Wirkolou. V témže měsíci se společně se Zbyňkem Hubačem poprvé vydali za moře. V kanadském Camp Fortune skočil rovných 200 stop (62 m) a obsadil 2 .místo za Švédem Kjel Sjöbergem. Společně s Hubačem vyhráli soutěž dvoučlenných družstev před Švédskem a Švýcarskem.

Ve Skandinávii se Raškovi z počátku nedařilo, když na Holmenkollenu, který vyhrál Wirkola, skončil až 29. Zato si spravil chuť na mamutím můstku ve Vikersundu. První den vyhrál před Wirkolou a druhým místem v dalším dnu obsadil za celkovým vítězem Rakušanem Reinholdem Bachlerem - novým světovým rekordmanem (154 m) - jen těsně 2. místo, ale před Bjornem Wirkolou. O velikonoční neděli se ve Špindlerově Mlýně uskutečnilo Mistrovství Československa. Obhájce titulu Jiří Raška se tentokrát musel spokojit s bronzovou medailí, když skončil třetí za Josefem Matoušem a Ladislavem Divilou.

Náročná letní příprava na olympijskou sezónu přinesla opět několik menších úspěchů na umělé hmotě vítězstvím v Rožnově p.R. a v Banské Bystrici. Opožděný příchod zimy umožnil trénink na špindlerovském můstku ve Svatém Petru až ve druhé dekádě prosince. Tam ve všech třech kvalifikačních závodech Raška zvítězil, což znamenalo jasnou nominaci na Turné.
Měřítkem olympijských nadějí se stalo na přelomu roku 16. rakousko-německé Turné. V úvodním závodě v Obersdorfu byla na stupně vítězů tlačenice, kterou nakonec vyhrál Němec Dieter Neuendorf o necelý bodík před Nory Larsem Grinim a Björnem Wirkolou. Se čtyřbodovou ztrátou na vítěze obsadil Jiří Raška nadějné 4. místo. Druhý závod v Ga-Pa přinesl však nepříjemnou sprchu. Vyhrál Björn Wirkola před Dieterem Neuendorfem a Reinholdem Bachlerem. Z našich byli nejlepší Láďa Divila na 5. a Zbyněk Hubač na 7. místě. Bohužel Jirka Raška obsadil se značnou ztrátou 35 bodů až 21. místo. Rakouský Innsbruck přinesl návrat nadějí, když překvapivě vyhrál Rus Gari Napalkov před Björnem Wirkolou a jako třetí vystoupil na stupně vítězů Jirka Raška. Vyvrcholením Turné byl závod na největším můstku v Bischofshofenu. Jiří Raška na něm dosáhl po vynikajícím výkonu svého prvního vítězství! Druhý byl Rus Anatolij Žeglanov a třetí další Čechoslovák Zbyněk Hubač! Čtvrté místo stačilo Björnu Wirkolovi k celkovému vítězství v Turné právě před Raškou, který mohl jen litovat svého výpadku v Ga-Pa. Třetí skončil v celkovém pořadí Turné Dieter Neuendof z NDR před dalším Norem Bent Tomtumem a výborné 5. místo obsadil Zbyněk Hubač. Celkové pořadí v 16. ročníku Turné pak bylo: 1. Wirkola (NOR) 876,6 b., 2. Raška (TCH) 851,8 b., 3. Neuendorf (DDR) 848,9 b., 4. Tomtum (NOR) 822,6 b., 5. Hubač (TCH) 817,0 b., 6. Napalkov Gari (SOV) 807,8 b., 7. Stöhr (DDR) 804,5 b., 8. Žeglanov (SOV) 803,0 b., 9. Motejlek (TCH) 799,4 b., 10. Witke (POL) 790,7 b., 15. Höhnl (TCH) 838,3 b., 18. Divila (TCH) 810,8 b.

Na X. Zimní olympijské hry do francouzského Grenoble odjížděl Jiří Raška jako největší české želízko v ohni – téměř jasný kandidát na olympijskou medaili. Nezklamal! V úvodním závodě 11. února 1968 na středním můstku s normovým bodem P 70 m v Autrans získal již v prvním kole díky perfektnímu stylu těsný náskok, který ve druhém kole nikdo z jeho soupeřů nedokázal vymazat. Ziskem 216,2 bodů za skoky 79 a 72,5 bodů zvítězil a vybojoval pro Československo první zlatou medaili v historii Zimních olympijských her před dvojicí Rakušanů Reinholdem Bachlerem 214,2 b. (77,5 a 76 m) a Baldurem Preimlem 212,6 b. (80 a 72,5 m). Největší favorit - Nor Björn Wirkola se s 212,0 body musel spokojit s bramborovou medailí za 4. místo. K velké radosti naší výpravy obsadili další čeští reprezentanti Ladislav Divila 9., František Rydval 12. a Zbyněk Hubač 19. místo.

Raškova spanilá jízda pokračovala po týdnu na velkém můstku K 85 v St. Nizier du Moucherotte. V neděli 18. února 1968 bojoval o další zlatou medaili, štěstěna však tentokrát přála o trošku víc Rusu Vladimíru Bělousovi, který v obou kolech skočil o půl metru dál a těsně získal zlato za 231,3 bodů díky skokům 101,5 a 98,5 metrů, necelé dva body před stříbrným Jiřím Raškou, který ziskem 229,4 bodů za skoky 101 a 98 metrů jasně porazil na bronzového Nora Larse Griniho s 214,3 body za skoky 99 a 93,5 metrů. Ziskem zlaté a stříbrné olympijské medaile na X. ZOH násobené současně stejnými kovy za Mistrovství světa FIS se stal Jiří Raška jednoznačně nejúspěšnějším skokanem roku 1968 u nás i ve světě.

Slavný návrat domů spojený s přijetím nejvyššími vládními činiteli, řada vyznamenání a čestných titulů a zejména famózní uvítání olympijského vítěze na frenštátském náměstí byl týdenním vyčerpávajícím programem dovršeným ziskem dalšího titulu Mistra Československa pro rok 1968 na můstku v Plavech před Divilou a Höhnlem.
Sezóna však pokračovala pokračovala závody v letech na lyžích v rakouském Kulmu, kde zvítězil stylový Zbyněk Hubač s náskokem před Rakušanem Reinholdem Bachlerem. Jen půlbodík dělil Jiřího Rašku od stříbra, když obsadil 3. místo před dalším krajanem Karlem Kodejškou. V následujícím norském týdnu, po pro vítr zrušených letech ve Vikersundu se Raškovi nedařilo na exhibici v Odness ani na norském Holmenkollenu. Tam spolu s Bělousovem zářili v tréninku, ale zlámaná špička lyže ve zkušebním kole znamenala na přemontovaných lyžích až 9. místo, když vyhrál Vladimír Bělousov před Björnem Wirkolou a Slovincem Ludvíkem Zajcem. Ve skvělé formě byl opět Jiří Raška ve slovinské Planici. Vyhrál před Josefem Matoušem jak na velkém tak i na mamutím můstku, když deklasoval téměř dvacetibodovým rozdílem všechny své soupeře. Závěr sezóny jej zastihl na Tatranském poháru, kde na velkém můstku na tajícím sněhu zvítězil opět před Matoušem a Scharfem z NDR.

Bouřlivé politické jaro roku 1968 včetně podpisu pod prohlášení 2000 slov, řada besed s lyžařskými fandy po celé republice a další společenské aktivity komplikovaly Raškovi přípravu na další sezónu. V začátkem srpna navštívil se svým opatrujícím trenérem Josefem Skrbkem Bischofsgrün v NSR a francouzské olympijské středisko Autrans, místo svého zlatého olympijského triumfu, kde opět zvítězil v závodech na můstku s umělou hmotou. Nezapomínal však na svůj slib, co nejdříve vybudovat ve Frenštátě p.R. žákovský skokanský můstek pro mladé adepty skokanského sportu, jehož byl iniciátorem. Na tradičním „Posledním mazání sezóny“ v rekreačním středisku n.p. MEZ Frenštát p.R. na Čeladné se za účasti zástupců Svazu lyžařů mj. projednávala otázka projekční přípravy skokanského areálu můstků s umělou hmotou ve Frenštátě p.R. Tehdy zvítězil názor Josefa Skrbka: „Proč stavět ve Frenštátě další můstek stejné velikosti jako v Rožnově p.R. a nepostavit hned první můstek s normovým bodem P 70 m s umělou hmotou na světě?!“ A bylo rozhodnuto, projektant pan Josef Zita přepracuje svůj návrh P 55 m na smělou variantu s kritickým bodem K 84 metrů. A již v létě byl tento návrh předán ke zpracování Prováděcího projektu (PP) do HUTNÍHO PROJEKTU Ostrava.

Již v červnu roku 1968 byly vykáceny stromy ve vybrané lokalitě pro malý můstek na Horečkách, ale následující zemní práce zastavily povodňové prázdninové deště a následná srpnová okupace spřátelenými vojsky Varšavské smlouvy. Ale nakonec se přece v posledním zářijovém týdnu na frenštátských Horečkách rozběhly v akci „Z“ MěstNV Frenštát p.R. zemní práce na stavbě malého můstku s normovým bodem P 32 a kritickým bodem K 42 metrů podle projektu Josefa Zity z Vysokého n.J. Vedení stavby bylo svěřeno vedoucímu oddělení hlavního mechanika n.p. MEZ Frenštát Květoslavu Polívkovi, který se svými nejbližšími spolupracovníky Josefem Tichým, Stanislavem Pavliskou a Antonínem Bartošem realizoval výstavbu s nezměrným úsilím a využitím veškeré dostupné stavební techniky z okresů Nový Jičín a Frýdek-Místek. Za nadšené podpory brigádníků mateřského podniku a zejména členů TJ MEZ Frenštát p.R. byla stavba přírodního můstku K 42 m, zatím bez umělé hmoty, dokončena za 40 pracovních dnů dne 8. listopadu 1968. Na prvním sněhu se v prosinci 1968 na frenštátském můstku představili pod vedením Jirkova strýce, trenéra Rudolfa Rašky, první z nové generace frenštátských skokanů: Pavel Raška, Ladislav Sladký, Miroslav Mrkva a další.

Pod vedením trenéra Zdeňka Remsy zahájilo dvanáctičlenné reprezentační družstvo skokanů své první soustředění v druhém zářijovém týdnu na můstku s umělou hmotou v Banské Bystrici. Příprava pokračovala dalšími soustředěními v říjnu i listopadu 1968 v Rožnově p.R. protože zima si dala načas a teplé počasí neumožnilo nasadit ve Špindlerově Mlýně v teplém počasí sněhová děla. Teprve s příchodem mrazů se před Mikulášem podařilo správci špindlerovského áreálu Oldovi Balcarovi za pomoci zmrzlých a ohluchlých spolupracovníků nastříkat technický sníh na střední můstek ve Svatém Petru pomocí sněhových kanónů. Na dvou kvalifikačních závodech skokanů v polovině prosince zvítězil v sobotu Jirka Raška před Láďou Divilou a v neděli si pořadí vyměnili. Pak teprve začalo sněžit a ve třetí kvalifikaci pro změnu vyhrál Josef Matouš před Raškou a Divilou. Na Turné byla nominována sedmička, kdy se k výše uvedené trojce přidali Höhnl, Hubač, Kodejška a Rydval.

Zahájení 17. ročníku německo-rakouského Turné čtyř můstků v Oberstdorfu bylo nejprve ohroženo nedostatkem sněhu, který usilovně vyráběl nový německý sněžný kanón (vrtulový?). Dvoudenní sněhopád pak znamenal horečné odklízení čerstvých hromad sněhu z upraveného profilu. Měkký dopad způsobil mnoho pádů v tréninku. Pro naše barvy však byl začátek nečekaně radostný. Vyhrál sice o tři body Nor Wirkola, ale naši Raška a Matouš obsadili další dvě místa na stupních vítězů! A to ještě byli Höhnl a Divila na 6. a 7. místě.

Zato novoroční závod na olympijském můstku v Garmisch-Partenkirchenu přinesl opět po roce pro Rašku zklamání, když při nejkrásnějším a nejdelším skoku 97,5 metrů upadl a skončil až na 21. místě. Vyhrál Wirkola před Rusem Žeglanovem a novým rekordmanem můstku (94,5 m) Františkem Rydvalem. Hubač s Divilou byli na 6. a 7. místě. Raškova třicetibodová ztráta, sice na 4. místě v průběžném pořadí, ho zbavila nadějí na celkové prvenství. Přesto na rakouských můstcích zabojoval. V Insbrucku vyhrál Wirkola již třetí závod v pořadí. Na bedně byl s ním Raška druhý, o necelý bodík, třetí pak Žeglanov a v desítce nejlepších z našich ještě Hubač (5.) a Rydval (7.). A českým triumfem byl čtvrtý závod na největším můstku Turné v Bischofshofenu. Po nejdelším skoku 101 metrů vedl Jirka Raška již po prvém kole. Ve druhém kole přidal stovku a zopakoval své loňské vítězství před Wirkolou, který ve druhém kole skočil sice stejně daleko, ale prohrál s Raškou možnost jako první zvítězit ve všech čtyřech závodech Turné. Třetí byl další Nor Lars Grini. Výborně se umístili i další čeští skokani Hubač (5.), Divila (7.) a Rydval (8.). Celkové pořadí v 17. ročníku Turné pak bylo: 1. Wirkola (NOR) 924,5 b., 2. Raška (TCH) 905,0 b., 3. Hubač (TCH) 866,0 b., 4. Žeglanov (SOV) 862,0 b., 5. Rydval (TCH) 848,2 b., 6. Bělousov (SOV) 839,3 b. 7., 7. Höhnl (TCH) 838,3 b., 8. Schmidt Heinz (DDR) 830,8 b., 9. Grini (NOR) 812,5 b., 10. Divila (TCH) 810,8 b. a 17. Kodejška (TCH) 786,7 b.

Souboj Rašky s Wirkolou pokračoval na Čs. turné trojzávodem Československo-Norsko. Ve Špindlerově Mlýně skončil nerozhodně. O vítězství se podělili Raška s Wirkolou před třetím Norem Tomtumem a našimi Höhnlem a Divilou. Ve dvou následujících závodech ale zvítězil Björn Wirkola. V Plavech před krajanem Tomtumem a Raškou a na libereckém Ještědu, kde vytvořil rekord můstku 107,5 metru před naší pěticí Raška, Rydval, Kodejška, Divila, Höhnl a Rakušanem Bachlerem. Norové vyhráli i soutěž čtyřčlenných družstev 34:32.

Sezóna pokračovala ve Francii, kde po roce startoval Raška na olympijském můstku v St.Nizier, na kterém s převahou vyhrál s rekordním skokem 106,5 metru před domácím favoritem Alainem Maclem a svými krajany Hubačem a Divilou. V úvodním závodě Švýcarského týdne skoků v Unterwasseru byl nejlepším Nor Wirkola. S tříbodovou ztrátou obsadil Jiří Raška 2. místo před Japonci Fudžisavou a Kasajou. V následujícím závodě ve Svatém Mořici zvítězil domácí Švýcar Hans Schmid před Kasajou a Divilou, Raška si při rekordním skoku 86,5 m hrábl a skončil na 7. místě. V následujících dvou závodech v Gstaadu vyhrál Wirkola a v Le Locle Kasaja a celkově Schmid. Raška v nich však nestartoval neboť se mezi tím přesunul do Švédska. Na můstku ve Falunu zvítězil Nor Grini před svým krajanem Morkem a Francouzem Poirotem. Čtvrté místo obsadil Raška, jehož výkon byl poznamenán bolestivým pádem při nejdelším skoku ve zkušebním kole. Po týdenní rekonvalescenci startoval již Raška v Itálii, kde ve Velké ceně Cortiny d´Ampezzo obsadil třetí místo za svými krajany Matoušem a Divilou.

V sobotu 8. února 1969, necelý rok od olympijského vítězství Jiřího Rašky v Grenoblu, byl oficiálně zahájen provoz malého můstku s normovým bodem P 32 m ve Frenštátě p.R. na Horečkách. Slavnostní otevření můstku proběhlo při Přeboru mladších dorostenců České republiky ve skoku na lyžích pro rok 1969. Mistrovský titul získal Leoš Škoda z Ještědu Liberec ziskem 216,6 bodů za skoky 35,5 a 36 metrů před svým oddílovým kolegou Zdeňkem Makovcem a Vlastimilem Kučerou z Jiskry Harrachov.
V 5. ročníku Tatranského poháru Jiří Raška opět kraloval. Na středním můstku zvítězil těsně o 0,8 bodu před Ladislavem Divilou, Rudolfem Höhnlem, Sovětem Gari Napalkovem a Hubačem. Na velkém můstku pak díky rekordnímu skoku 107,5 metru již s tříbodovým náskokem před Rakušanem Ernstem Kröllem, naším Rudolfem Höhnlem, Rakušanem Reinholdem Bachlerem a Sovětem Vladimírem Bělousovem. Po tatranském triumfu pokračovala skvělá forma Jiřího Rašky i na Mistrovství Československa v Liberci, které bylo poprvé pořádáno na dvou můstcích. V sobotu 1. března 1969 na velkém můstku na Ještědu zvítězil Jiří Raška s převahou před Zbyňkem Hubačem a Rudolfem Höhnlem. Těsnější bylo nedělní Raškovo vítězství na střední můstku před Höhnlem a Ladislavem Divilou.

A sezóna pokračovala lety v norském Vikersundu. V obou dnech zvítězil Wirkola před Raškou a celkové pořadí bylo proto 1. Wirkola 546,5 bodů, 2. Raška 535,5 b., 3. Hubač 509,5 b., 4. Höhnl 492,0 b. a 10. Divila s 441 body po pádu při rekordním skoku 156 metrů. V následujících závodech na můstku v Odnes zvítězil dvěma skoky přes sto metrů Raška před Wirkolou a Höhnlem. I na závodech na Hollmenkollenu porazil Raška Wirkolu, ale musil se spokojit jen se třetím místem na stupních vítězů když zvítězil Fin Topi Mattila před Norem Andersenem, Raškou, Wirkolou a Divilou. V mezistátním utkání s Norskem vyhráli po Odnes a Oslu naši reprezentanti 34:32.

Památná Planica roku 1969. Ve třídenních bojích se každý den měnil světový rekord. V pátek 21. března vyhrál Wirkola před Raškou a Grinim, když vytvořil rekord 156 metrů. V sobotu se Wirkola zlepšil na 160 metrů, ale Raška zvítězil s novým světovým rekordem 164 metrů. Bohužel k jeho velkému zklamání mu rekord vydržel jen do neděle, kdy mu ho vyfoukl do té doby téměř neznámý Manfred Wolf z NDR skokem 165 metrů. Celkovým vítězem planických letů se však stal Jiří Raška ziskem 895 bodů před Bjornem Wirkolou s 889 body a ManfredemWolfem s 841,5 body. Z iniciativy Jiřího Rašky a trenéra Zdeňka Remsy a hlavně Josefa Skrbka byla na Planici dohodnuta účast norských a jugoslávských skokanů na zářijových závodech v Rožnově p.R., jejichž magnetem byl start dvou nejlepších současných skokanů světa Rašky a Wirkoly.

Přes léto s pokračovalo s dokončovacími pracemi včetně odvodnění na můstku K 42. Byl dokončen profil doskočiště a dojezdu, plochy byly zahumusovány a osety. Kolem můstku bylo vybudováno schodiště a postavena definitivní tribuna rozhodčích. Na základě písemného příslibu finanční i morální podpory Ministerstva mládeže a tělovýchovy ČSR bylo přistoupeno v letních měsících k zahájení výstavby můstku K 90. Byla vybudována příjezdové komunikace, energetická přípojka, provedeno odlesnění a výkopové práce na základech správní budovy areálu. Vzhledem k problémům s dovozem můstkové krytiny z umělé hmoty z NDR se přistoupilo k tuzemskému řešení, Byla zahájena výroba lisovacích nástrojů pro tlakové lisy v n.p. MEZ, které by umožnily výrobu vlastní krytiny lisované z folie DUROFOL vyráběné v Technoplastu Chropyně, kde bylo již v červnu objednáno prvních 6 tun umělé hmoty.

Po řadě složitých jednáních včetně účasti Jiřího Rašky na akci Červeného kříže v Norsku a jeho exhibici na 15 metrovém můstku se podařilo zajistit účast norských skokanů na mezinárodních závodech v Rožnově p.R. na neděli 21. září 1969 plakátované jako utkání Raška-Wirkola. V závodech startovala kromě naší kompletní skokanské i sdruženářské špičky a trojice Norů Wirkola, Tomtum a Holm, ještě řada Jugoslávců a Italů. Při 13. mezinárodních závodech ve skocích na lyžích na můstku K 70 s umělou hmotou - RAŠKA + WIRKOLA v neděli 21.září 1969 byla na dojezdu můstku v Rožnově p.R. na Bučiskách rekordní účast diváků. Bylo prodáno 10.000 vstupenek 10.- Kč, 10.000 pohledů po 10,- Kč a další diváci házeli dobrovolně desetikoruny do travních košů připravených pořadateli, odhadem tedy 30 tisícová návštěva. Jiří Raška své fandy nezklamal a zvítězil ziskem 239,6 bodů za skoky 66 a 68 metrů před Jugoslávcem Peterem Štefančičem s 230,3 body, Josefem Matoušem s 219,8 body, Norem Bent Tomtumem (214,4 b.), Zbyňkem Hubačem (213,3 b.) a Björnem Wirkolou (211,9 b.). Bez účasti Norů porazil Raška za dva dny v Banské Bystrici ještě jednou Štefančiče. Ten mu ale oplatil porážku v dalším duelu při říjnovém soustředění v Rožnově p.R. V posledním závodě hmotové sezóny koncem října v Banské Bystrici zvítězil Jiří Raška před Rudolfem Höhnlem a Jugoslávcem Branko Dolharem.

Lyžařský oddíl TJ MEZ Frenštát p.R. uspořádal 11. října 1969 na Horečkách přespolní běh lyžařů OKOLO FRENŠTÁTSKÝCH MŮSTKŮ. Vítězem I. ročníku se v kategorii mužů na 6 km stal Jan Bordovský před Zdeňkem Škucou, oba z TJ MEZ Frenštát p.R.

Plánovaná příprava skokanů na umělém sněhu ve Špindlerově Mlýně odpadla pro teplé počasí a až do konce listopadu trénovali naši na umělé hmotě s Jugoslávci a dva dny i s Němci v Rožnově p.R. Po suchém tréninku v Olomouci se navíc dosti těžce zranil při autonehodě šéftrenér Zdeněk Remsa, takže prosincový přechod na první sníh ve Špindlu byl pod vedením náhradního trenéra Jáchyma Bulína. V prvním kvalifikačním závodě se Raška umístil na 2. místě za Höhnlem, ale v tréninku před druhým závodem se na špatně upraveném dojezdu po pádu zranil. Pro těžký výron kotníku nemohl přes týden skákat, a tak ve druhé kvalifikaci zvítězil Matouš před Höhnlem a ve třetí si pořadí vyměnili. Na 18. německo-rakouské Turné byla nominována sedmička Matouš, Höhnl, Hubač, Rydval, Kodejška, Doubek a s bolavým kotníkem i Raška.

V zahajovacím závodě Turné v Obestdorfu zvítězil Rus Gari Napalkov před Manfredem Quckem z NDR a naším Josefem Matoušem, vedoucím po 1. kole, který předstihl Nory Griniho i Wirkolu. Jirka Raška obsadil vzhledem k předchozí patálii nadějné 7. místo. Novoroční závod na olympijském můstku v Garmisch-Partenkirchenu se po pádech v předchozích dvou ročnících perfektně vyvedl Jiřímu Raškovi, který s převahou zvítězil před Rusy Žeglanovem a Bělousovem. Dařilo se i dalším našim skokanům. Josef Matouš se umístil společně s Norem Grinim na 4. místě a Rudla Höhnl byl šestý. Studená sprcha však přišla nečekaně v Innsbrucku. Při honbě Rakušanů za rekordy můstku oba naši nejlepší závodníci Raška i Matouš upadli a skončili až na 23. a 39. místě. Zvítězil Nor Björn Wirkola před Horstem Queckem z NDR a Rusem Žeglanovem. Z našich byl nejlepší Höhnl na 12. místě. V posledním závodě Turné v Bischofshofenu zopakoval Raška své loňské vítězství a vyhrál před Reinerem Schmidtem z NDR a Björnem Wirkolou. Horst Queck z NDR na 4. místě si udržel celkové vítězství v 18. ročníku Turné před Wirkolou, Napalkovem a Raškou, R.Schmidtem a Höhnlem.

Sezóna pokračovala domácím ČS. skokanským turné. V prvním závodě ve Špindlerově Mlýně zvítězil Raška před Höhnlem, Matoušem a Švýcarem Schmidem. I ve druhém závodě v Plavech zvítězil Raška, tentokrát pře Berndem Ecksteinem z NDR a Matoušem. Ve třetím závodě na na velkém můstku liberecké Ještědu dovršil Jiří Raška hattrick vítězstvím před Novákem a Matoušem. K vítězství mu dopomohla smůla Švýcara Hanse Schmid, který upadl při nejdelším skoku 108 metrů. Konečné pořadí čs.turné 1970 bylo: 1. Raška 674,8 b., 2. Matouš 641,3 b. a 3. Schmid 621,4 b. V následující 2. ročníku Velké ceny národů zvítězil Jiří Raška v zahajovacím závodě na můstku v Chamonix před Höhnlem a Italem Aimonim. Ve druhém závodě ve švýcarském St. Moritz byli na prvých dvou místech opět Raška s Höhnlem, tentokrát před Švýcarem Schmidem. A českou záležitostí byl i závěrečný závod Grand Prix des Nations v italské Cortině, kde potřetí zvítězil Jiří Raška před Höhnlem, Matoušem a Rydvalem. Celkově obhájilo české družstvo loňské vítězství před Jugoslávií a Itálií.
Ve dnech 31.ledna - 1. února 1970 byl lyžařský oddíl TJ MEZ Frenštát pořadatelem dorosteneckého Přeboru Československa ve skoku a závodu sdruženém. Na můstku P 32 na Horečkách soutěžili mladší dorostenci. Mistrovský titul získal Zdeněk Makovec z Ještědu Liberec ziskem 225 bodů za skoky 37 a 36,5 metrů před Jánem Táncoszem z ČH Banská Bystrica a svým bratem Milanem Makovcem. Nejlepším z domácích skokanů byl Pavel Raška na 20. místě. Starší dorostenci skákali na můstku P 55 v Rožnově p.R., kde zvítězil Jaroslav Balcar ze Slovanu Špindlerův Mlýn ziskem 205,8 bodů za skoky 55 a 59,5 metrů před Petrákem z Jiřetína a Vopičkou z Kraslic. Po běžecké části na Horečkách zvítězil ve sdruženém závodě mezi mladšími dorostenci Vávra z Tanvaldu a ve starším dorostu Josef Pospíšil z Nového Města n.N. Pro skokanské naděje zajistili pořadatelé besedu s olympijským vítězem Jiřím Raškou.

Ještě před FIS Mistrovstvím světa se na obou můstcích na Štrbském Plese uskutečnilo Mistrovství Československa pro rok 1970. Na středním můstku získal mistrovský titul Josef Matouš před Rudolfem Höhnlem a Bohumilem Doležalem. Raškovi se nedařilo tak jako v tréninku a skončil až za Kodejškou na 5. místě. Na velkém můstku překvapivě zvítězil Rudolf Doubek před Jiřím Raškou a Rudolfem Höhnlem. Pro účast na MS FIS 1970 byla nominována čs. sedmička – Raška, Matouš, Höhnl, Kodejška, Doležal, Doubek a Kraus.
Velké naděje a velká nervozita poznamenala zahajovací soutěž nejlepších skokanů světa na středním můstku. V sobotu 14. února 1970 za překrásného slunečného počasí Raška mrzl a tuhl před čestnou tribunou vládních VIP při závodnickém slibu a nepodařilo se mu rozehřát ani na můstku. Po prvním kole vedl těsně o 0,2 bodu Rus Vladimír Bělousov stylovým skokem 81,5 metrů před Japoncem Kasayou s novým rekordem můstku 84,5 metru, Švédem Johanssonem, Norem Morkem, Polákem Pawlusiakem a naším Höhnlem. Raška byl za Grinim až osmý. Po pádu zůstali bez nadějí náš Matouš i německý favorit Queck. Čekalo se na zázrak ve druhém kole. Ten však předvedl nečekaný vítěz Rus Gari Napalkov, který nejdelším skokem kola 84 metrů poskočil z 10. místa až ke zlatému mistrovskému titulu. Druhé místo a stříbro si udržel Yukio Kasaya. Na 3. bronzovou posici se zlepšil Lars Grini a bramborovou medaili za 4. místo vydřel Rudolf Höhnl před Svenem Johanssonem a Vladimírem Bělousovem, který pokazil finálový skok. Jiří Raška zůstal za Japoncem Aočim až na 8. místě. Kodejška s kratšími skoky skončil na 21. a Matouš na 48.místě.

O týden později v sobotu 21. února 1970 kdy sluníčko opět rozzářilo tatranský „Areál snou“začal po divokém zkušebním kole závod opatrně nižšího nájezdu a žádný ze skokanů nepřekonal stometrovou hranici. Vedl Polák Pawlusiak s 94 metry před naším Kodejškou s 93 metry, Švédem Johanssonem, Rakušanem Kröllem, Norem Björnebym, Finem Kayhkö a naším Raškou s 91 metry. Ve druhém kole se opakovalo „neopakovatelné“. Ze zvýšeného nájezdu přidala řada skokanů stometrové skoky a geroj Gari Napalkov novým rekordem můstku 109,5 metru poskočil ziskem 226,0 bodů ze 13. místa (1. kolo 91 m) do čela závodu. Po něm startující Raška se opatrným, dobře stylově hodnoceným skokem 99 metrů posunul s 212,3 body na 2. místo a až do konce závodu všichni jeho příznivci trnuli jak to dopadne. Naštěstí vedoucí Pawlusiak i Johansson spadli, Queck zkazil a 100,5 metru Poláka Daniela-Stanislawa Gasienici s nižšími stylovými známkami stačilo s 211,8 body jen na 3. místo. Rakušan Ernst Kröll obsadil 4., Fin Tauno Kayhkö 5., Japonec Takashi Fujisawa 6., Nor Björneby 7. a náš Karel Kodejška 8. místo s 205,5 body za 93 a 95 metrů. Josef Matouš obsadil 13. místo s 203,9 body za 93 a 100 metrů a Rudolf Höhnl 20. místo s 200,1 body za 85,5 a 99 metrů. Raškovo stříbro z velkého můstku a překvapivé zlato sdruženáře Ladislava Rygla zahřálo v těžké okupační době české lyžování. Frenštátské lyžaře potěšil na MS FIS ve Vysokých Tatrách i běžec Karel Sacký, který pro TJ MEZ Frenštát p.R. obsadil v běhu na 30 km 18. místo a v závěrečném marathonu na 50 km vybojoval skvělé 10. místo, což byl nejlepší výsledek čs. běžců na Mistrovství světa 1970.

Jubilejní XX. ročník Memoriálu Jana Šrubaře v běhu na lyžích uspořádal lyžařský oddíl TJ MEZ Frenštát p.R. na Pustevnách 28. února 1970 jako finálový závod II. ligy a kvalifikaci na Mistrovství republiky. V běhu na 15 km zvítězil reprezentant Jan Fajstavr z Dukly Liberec v čase 43:20 min. před Karlem Sackým z TJ MEZ a svým oddílovým kolegou Václavem Peřinou. Šestý byl domácí Zdeněk Škuca. Mezi ženami na 5 km zvítězila Jana Šimůnková ze Mšena za 19:00 min.

Po mistrovství světa se čeští skokani rozjeli po světě. Ve finském Lahti, kde vyhrál Napalkov byl Höhnl čtvrtý a Kodejška pátý. Ve švédském Falunu vyhrál Bělousov před Norem Morkem a našimi Matoušem a Novákem. Ve stejném Jiří Raška spolu Divilou, Doubkem, Hubačem a Rydvalem odletěli za moře do USA, kde startovali pod vedením trenéra Josefa Skrbka na mamutím můstku v Ironwoodu. Tam první den vyhrál Doubek před Hubačem, Rydvalem a Štefančičem, když Raška byl až devátý. Avšak druhý den Raška dohnal ztrátu vítězstvím před Wattem z USA Hubačem. Celkově vyhrál Jiří Raška, který obsadil 1. místo ziskem se 667 bodů, 2. Zbyněk Hubač 658 b., 3. Rudolf Doubek 649 b. 4. Adrian Watt (USA) 647,5 b. a 5. Peter Štefančič (JUG) 636,5 b., 8. Josef Kraus 609.5 b, 9. Ladislav Divila 608 b. V prvním březnovém týdnu absolvovala česká skokanská špička další závod v letech na lyžích na přestavěném mamutím můstku Heini Klopfera v německém Oberstdorfu. Po Raškově 145 metrech v pátečním tréninku se uskutečnil jen sobotní závod, který skončil úspěchem našich barev a vítězstvím Josefa Matouše s 486 body za 2 x 140 metrů, před Rudolfem Höhnlem s 480 body za skoky 127 a 149 metrů. Třetí skončil Rakušan Reinhold Bachler před Horstem Queckem z NDR a naším Jiřím Raškou s 360,5 body za 115 a 145 metrů. V desítce nejlepších obsadili naši Václav Jakoubek a Ladislav Divila ještě 8. a 9. místo. V neděli byl závod anulován po hrůzostrašných pádech Němce Quecka a Jugoslávce Bogataje, kteří skončili na jednom pokoji v nemocnici.

V pondělí startovali naši skokani v Německu ještě v závodě na olympijském můstku v Ga-Pa, kde zvítězil Jiří Raška před Jakoubkem, Švýcarem Steinerem, Höhnlem a Divilou. Odtud odletěli do norského Odnes. Tam si v tréninku obnovil Raška prosincové zranění kotníku, přesto ale neúspěšně startoval. Vítězem závodu se stal překvapivě Polák Daniel-Stanislaw Gasienica před naším Rudolfem Höhnlem, Norem Björnem Wirkolou a Mistrem světa Gari Napalkovem. V následujícím závodě na slavném Holmenkollenu zopakoval své předloňské prvenství Vladimír Bělousov před svým krajanem Gari Napalkovem. Třetí místo obsadil Rudolf Höhnl před kulhajícím Jiřím Raškou a závodníky NDR Reinhardem a Heinzem Schmidty. Teprve na 7. místě skončil Wirkola před Gasienicou a naším Kodejškou. Na velkém můstku v jugoslávské Planici se našim dedařilo tak jako předloni. Zvítězil Rus Vladimír Smirnov před svým krajanem Alexandrem Ivannikovem a Rakušanem Reinholdem Bachlerem. Čtvrtý byl Jiří Raška a další naši skokani Divila, Höhnl a Sláma obsadili 7., 8. a 10. místo.

V 15. ročníku Poháru Freie Presse ve východoněmeckém Oberwiesenthalu se našim v sobotním závodě nedařilo. Zvítězilo družstvo SSSR před Norskem a NDR. Naši po pádech Rašky a Kodejšky obsadili až 5. místo. Zato v nedělním závodě jednotlivců zvítězil zásluhou rekordního skoku 85 metrů ve 2. kole Jiří Raška před Rudolfem Höhnlem, Willomitzerem z NDR, Norem Björnebym, Heinzem Wisipiwem z NDR a naším Jakoubkem. Posledním startem sezóny byl závod ve finském středisku Ruka, kde zvítězil Jiří Raška před Karlem Kodejškou, Björnem Wirkolou a Rudolfem Höhnlem a dalším Norem Jon Ingem Björnebym.

V květnu 1970 jednak proskočily radostné zprávy o povolení stavby šestého mamutího můstku, který můstková komise mezinárodní lyžařské federace FIS přiklepla Československu. První projektové studie počítají s jeho stavbou ve Svatém Petru ve Špindlerově Mlýně. Kdy asi? Bohužel byly i méně radostné zprávy. Tvrdým nátlakem přes podnikové a stranické vedení n.p. MEZ Frenštát p.R., OV KSČ Nový Jičín, i lámání blízkými příbuznými, byl Jiří Raška přinucen písemně odvolat svůj podpis pod prohlášením „2000 slov“. Po publikování plného znění odvolání 9. května v ostravské Nové svobodě a opatrněji v celostátním tisku obdržel řadu podepsaných i anonymních písemných a telefonních výčitek a vulgárních nadávek, které ho těžce poznamenaly, i když řadu z nich stačila manželka spálit. V následujících dnech Raška zrušil své členství v KSČ.

Navzdory těmto problémům byla na radnici ve Frenštátě p.R. od 18. května otevřena výstava fotografií, lyží a trofejí Jiřího Rašky a Karla Sackého z MS FIS a uplynulé zimní sezóny a následně byla ve čtvrtek 21. května 1970 na průčelí frenštátské radnice odhalena pamětní bronzová deska akademického sochaře Karla Vašuta věnovaná olympijskému vítězství Jiřího Raška na X. ZOH v Grenoblu. Jiří Raška a Josef Skrbek převzali na radnici vyznamenání za svou sportovní činnost. Na LYŽAŘSKÉM DNU v Kulturním domě ve Frenštátě p.R. se za účasti předsedy Čs. svazu lyžařů Jána Mráze, sekretáře svazu Jindřicha Hocha, sekretáře Olympijského výboru Vladimíra Pácla, předsedy ONV Milana Tomančáka, předsedy MěNV Josefa Mazáče, reprezentantů Rašky, Divily a Sackého a trenérů Remsy a Skrbka uskutečnila beseda o současném i budoucím rozvoji lyžařského sportu ve Frenštátě p.R. a celé v beskydské oblasti. Následující páteční večer byl pak tradičně věnován Poslednímu mazání sezóny 1969/1970 v rekreační středisku n.p. MEZ na Čeladné, tj závěrečné schůzce frenštátských lyžařských funkcionářů a jejich rodinných příslušníků se všem, kteří lyžařskému sportu ve městě i okrese pomáhají.

V pátek 3. července 1970 převzal předseda Tělovýchovné jednoty MEZ Frenštát p.R. Ing. František Juříček z rukou předsedy MěstNV Josefa Mazáče do užívání dokončenou sportovní třípodlažní ubytovnu hotelového typu ve Školské čtvrti nazvanou OLYMPIC, později Hotel SPORT. Po můstku K 42 šlo o druhý sportovní objekt pod Horečkami. Následující beseda za účasti dalších představitelů města, frenštátských podniků a předsedů nejvýznamnějších oddílů TJ MEZ Frenštát p.R. se týkala především pokračující výstavby skokanského můstku P 70 a dokončení tenisových kurtů u hotelu. V hotelu by měli naleznou sportovci i další návštěvníci Frenštátu p.R. cenově přístupné ubytovací i stravovací možnosti. Čtyřpokojový byt v prvním patře hotelu přidělil MěstNV dekretem rodině olympijského vítěze Jiřího Rašky.

Po letním tréninkovém táboře na vodě u Nové Živohošti se s reprezentanty po devíti letech již pomalu loučil šéftrenér Zdeněk Remsa, který měl v zimě začít trénovat Jugoslávce. Družstvo se chystal převzít druhý trenér Jáchym Bulín. Začátkem září se v rámci vojenského cvičení v liberecké Dukle zúčastnil Jiří Raška kontrolních závodů na umělé hmotě v Trutnově, které vyhrál Rudolf Höhnl dvěma skoky 53,5 metrů, zatímco Jiří Raška za dva nejdelší skoky 54 metrů, ten druhý s pádem obsadil až osmé místo. Na závěr soustředění reprezentačního družstva skokanů začátkem října v Banské Bystrici zvítězil na můstku K 57 s umělou hmotou na Žltých Pieskách Jiří Raška dvěma skoky dlouhými 63 m před Rudolfem Höhnlem a Františkem Rydvalem. V mezinárodních závodech ROŽNOV p.R. v neděli 18. října 1970 zvítězil překvapivě Václav Jakoubek ziskem 232,1 bodů za skoky 68,5 a rekord můstku 69,5 metrů před Rudolfem Höhnlem s 230,6 bodů, Zbyňkem Hubačem a Karlem Kodejškou. Ze silného družstva skokanů NDR z ASK Oberhof obsadili Reihardt Trute a Dietmar Achenbach 5. a 6. místo. Nejlepší z Poláků byli Jozef Kocian a Erwin Fiedor na 9. a 10 místě a z Jugoslávců Janez Jurman na 12. místě. Jiřímu Raškovi , který v sobotní večerní exhibici dosáhl na můstku nejdelšího skoku 68 metrů se v nedělním závodě nedařilo a po pádu při prvním skoku 67,5 metrů obsadil až 25. místo.Po závodech v Rožnově p.R. převzal od Zdeňka Remsy definitivně šéftrenérské žezlo Jáchym Bulín. V posledních říjnových domácích závodech v Banské Bystrici porazil Raška skoky 64 a 64,5 metrů Jakoubka i Höhnla. Celé reprezentační družstvo pak odjelo na 14-denní soustředění na největší můstek s umělou hmotou ve východoněmeckém Oberhofu s cílem překonat rekord 82 metrů. Kvůli silné vichřici však byly závody odvolány a naši se po čtyřech dnech vrátili do Rožnova p.R. Teprve začátkem prosince začalo sporadicky mrznout a teprve 8. prosince 1970 začali ve Špindlerově Mlýně skákat. A hned první den si Karel Kodejška po pádu zlomil klíční kost a tak k Františku Rydvalovi, který si již v Rožnově p.R. zlomil kotník, přibyl Jáchymu Bulínovi další marod. Těsně před vánocemi proběhla ve Špindlerově Mlýně dvoudenní kvalifikace. V sobotu 19. prosince vyhrál Raška před Krausem a Doležalem. V neděli pak překvapil vítězstvím Sláma před Hubačem a Doležalem, když Raška při skoku 77 metrů spadl. Na německo-rakouské Turné pak byla nominována reprezentační sedmička ve složení: Doubek, Doležal, Höhnl, Hubač, Kraus, Novák a Raška.

Pod novým názvem „INTERSPORT-TURNÉ“ byl v Oberstdorfu na starém schattenberském můstku zahájen 19. ročník německo-rakouského Turné čtyř můstků. Úvodní závod byl norskou záležitostí, když zvítězil Ingolf Mork před svým krajanem Bentem Tomtumem a Polákem Tadeuszem Pawlusiakem. Další tři místa však již patřila českým skokanům v pořadí Hubač, Raška a Höhnl, když po prvním kole nejdelším skokem 85,5 metrů vedoucí Švýcar Hans Schmid upadl. Nestartovali Sověti, kteří byli po obědě organizovaném pořadateli Turné po příletu na mnichovském letišti postiženi žaludeční otravou a po několika dnech léčení odletěli zpátky do Moskvy.V norské výpravě překvapivě chyběl, údajně pro slabší formu, Björn Wirkola. Ve druhém závodě vyhrál na můstku v Garmisch-Partenkirchenu znovu Nor Ingolf Mork. Druhý byl k naší radosti Jiří Raška, který skokem 97 metrů v prvním kole vytvořil nový rekord olympijského můstku skokem 97 metrů. Třetím na stupni vítězů byl Fin Tauno Käyhkö před dalším Norem Jon Inge Björnebym a naším Zbyňkem Hubačem. Z český skokanů se ještě umístili Bohuslav Novák a Rudolf Höhnl na 10. a 11. místě. Smůlu měl Josef Kraus, který pádem přišel o umístění mezi nejlepšími pěti. A pak přišel památný český den v rakouském Innsbrucku. Včele s kapitánem Zbyňkem Hubačem obsadili Jiří Raška a Rudolf Höhnl stupně vítězů před Norem Bentem Tomtum. A v desítce byl ještě na 5. místě Josef Kraus před nastupujícím Švýcarem Walterem Steinerem a na 9. posici Bohumil Doležal. Raška se dostal do čela Turné s desetibodovým náskokem před dosud vedoucím Ingolfem Morkem, který po pádu při nejdelším skoku 2. kola 98 metrů upadl a obsadil až 16. posici.

Poslední závod na velkém můstku Paula Ausserleitnera v Bischofshofenu naplnil naděje českého lyžování. Poprvé v historii dosáhl celkového vítězství na Turné Čechoslovák - Jiří Raška z Frenštátu p.R., přestože nevyhrál jediný ze čtyř závodů, došel po osmi letech snažení svého cíle. Stalo se tak po nelítostném souboji s norským studentem Ingolfem Morkem, který vyhrál tři závody ze čtyř. V Bischofshofenu vedl po 1. kole Raška skokem 101,5 metru, Mork byl druhý o půl metru a 1,2 bodu. Když však ve 2. kole dosáhl Mork nejdelšího skoku dne 102,5 metru, Jiří Raška už neriskoval a stometrovým skokem a 2. místem v pořadí si pojistil před Morkem své vysněné prvenství v celkové klasifikaci 19. ročníku Intersport-turné. Hlavní cenu – zlatý globus věnovaný sportovní firmou INTERSPORT pro celkového vítěze – dopravili předsedovi Ski Clubu Bischofshofen před vyhášením tři parašutisté. Radovali se z něj s Raškou všichni naši skokani včele s trenérem Jáchymem Bulínem. Závod skončil skvěle pro celé čs. družstvo. Kapitán Zbyněk Hubač obsadil 3. místo na stupních vítězů a stejné v celkovém pořadí Turné. Na dalších místech se objevili Fin Tauno Käyhkö, Polák Tadeusz Pawlusiak, Švýcar Walter Steiner a Nor Fritjof Prytz. A v desítce byli od 8. místa další tři naši Josef Kraus, Bohumil Doležal a Rudolf Höhnl. I další se pochlapili, když Bohuslav Novák obsadil 15. a Rudolf Doubek 17. místo. V celkovém pořadí 19. Intersport-turné zvítězil Jiří Raška ziskem 948,0 bodů, 2. Ingolf Mork 940,9 b., 3. Zbyněk Hubač 925,4 b., 4. Tauno Käyhkö 909,7 b., 5. Rudolf Höhnl 893,0 b., 6. Jon Inge Björneby 890,9 b., 7. Tadeusz Pawlusiak 886,7 b., 9. Walter Steiner 876,9 b., 10. Bernd Eckstein 869,0 b., 11. Bohumil Doležal 855,2 b., 12. D.Ellefsen 848,6 b., 13. Hans Schmid 846,0 b., 14. Bent Tomtum 842,0 b., 15. Bohuslav Novák 839,3, 16. Josef Kraus 836,2 b., 17. Daniel-Stanislaw Gasienica 831,0 b., 18. vítěz z předcházejícího roku Horst Queck 829,4 b., 19. Jozef Przybyla 826,0 b., 20. Ryszard Wittke 823,3 b. a 24. Rudolf Doubek 816,6 b.

Po triumfálním návratu úspěšné české výpravy expresem Vindobona do Prahy, se spoustou pohárů a Zlatým glóbusem, který střežil Raškovi tajemník Svazu lyžařů Jindra Hoch, čekalo naše skokany Československé turné tří můstků. Zahajovací závod v Plavech vyhrál Švýcar Hans Schmid s novým rekordem můstku 84,5 metrů, před Bohuslavem Novákem, Norem Björnem Wirkolou, Jiřím Raškou, Bohumilem Doležalem a Švýcarem Waltrem Steinerem. Na velkém můstku na libereckém Ještědu kralovali před 15 tisíci diváky zcela naši, když zvítězil Rudolf Höhnl před Jiřím Raškou, Františkem Rydvalem, Josefem Krausem, Ladislavem Divilou a Waltrem Steinerem. Na 14. místě skončil sobotní vítěz Hans Schmid před nejlepším Norem Terje Gulbradsenem. Závěrečný závod na střední můstku ve Špindlerově Mlýně byl opět kořistí Švýcar Hanse Schmida, který o děvět metrů a deset bodů porazil Jirku Rašku.Třetí skončil s pětibodovou ztrátou Rudolf Höhnl před Bohumilem Doležalem, Zbyňkem Hubačem a dalším Švýcarem Waltrem Steinerem, Josefem Matoušem a Norem Terje Gulbradsenem. Za Bohuslavem Novákem uzavíral desítku nejlepších Nor Björn Wirkola před Ladislavem Divilou. Ten který se smál nakonec byl však opět Jiří Raška, který se stal těsně, bez individuálního vítězství, ziskem 675,0 bodů celkovým vítězem Čs. turné před Rudolfem Höhnlem s 672,5 body a Švýcarem Hansem Schmidem s 671,3 body. Mezistátní utkání s Norskem naši vyhráli 1983,9 : 1780,7 bodům.

Na téměř exotickém zájezdu do gruzínského zimního střediska Bakurjani se závodilo na ještě ne zcela dostavěném Cakadzeho můstku. Před 20-ti tisícovou návštěvou překvapilo vítězství mladého Rusa Zontova, který ve 2. kole vytvořil rekord můstku 115,5 metrů, před jeho krajanem Jurijem Kalininem a naším Jiřím Raškou. Na dalších místech další ruští skokani Sedomov, Smirnov a náš Novák. Na 8. místě byl Gari Napalkov a na 10. Vladimír Bělousov. Ladislav Divila si hrábnul při 110 metrech, jinak by byl na bedně. V dalším týdnu startoval Raška s Divilou v NSR ve Willingenu, kde zvítězil v obou závodech. V prvním zvítězil Jiří Raška před domácím Alfredem Grosche z NSR, Jugoslávcem Jože Demšarem a naším Ladislavem Divilou. Ve druhém zvítězil Jiří Raška před Jugoslávcem Danilo Pudgarem a jeho krajanem Jože Demšarem. Ladislav Divila obsadil 8. místo. Celkové pořadí 1. Raška 459,5 b., 2. Demšar 410,4 b., 3. Grosche 407,2 b. a 4. Divila 397,1 b.

V 7. ročníku Poháru přátelství na Štrbském Plese vyhrál na středním můstku Karel Kodejška před Hans-Georg Aschenbachem z NDR a Zbyňkem Hubačem. Za Rusem Vladimírem Teričevem obsadil Ladislav Divila 5. místo. Na velkém můstku vyhrál v sobotu Zbyněk Hubač před Rudolfem Höhnlem, Michajlem Veretennikovem, Karlem Kodejškou a v neděli pak zvítězil Rudolf Höhnl před Karlem Kodejškou, Michajlem Veretennikovem a Polákem Stanislawem Kubicou.. Celkově pak 1. Höhnl 687,3 bodů, 2. Kodejška 686,9 b., 3. Hubač 663,6 b., 4. Divila 661,9 b. a 5. H.G. Aschenbach 660,3 b.

Raška startoval ve stejném termínu na předolympijských závodů v japonském Sapporu. Tam nejprve zvítězil na středním můstku domácí Japonec Yukio Kasaya před Rusem Alexejem Žeglanovem a závodníky NDR Manfredem Wilfem a Heinzem Schmidtem. Jiří Raška obsadil 5. místo před Japoncem Seidži Aočim a Norem Ingolfem Morkem, který měl při nejdelším skoku 88 metrů pád. Smůlu si Ingolf Mork vynahradil vítězstvím na velkém můstku před Japoncem Akicugu Konnem Rusem Vladimírem Bělousovem a vítězem ze středního můstku Yukio Kasyou. Za Američanem Gregem Sworem z USA a Němcem Manfredem Wolfem NDR obsadil tentokrát Raška až 7. místo.

Na malých můstcích Nýdku a ve Frenštátě p.R. se 7.února 1971 uskutečnilo mezistátní žákovské utkání ČSSR – Polsko s výsledkem 2720,5 : 2517,4 a veřejný závod dorostu Nejlepší mezi mladšími žáky byl Luděk Matura a mezi staršími žáky Štantejský, oba z Lomnice n.P.

Rovněž 6. ročník Tatranského poháru se ještě odehrál bez Rašky. Na velkém můstku zvítězil Rudolf Höhnl před Ladislavem Divilou, Švýcarem Hansem Schmidem, Norem Ellefsenem, Heinzem Wossipiwem z NDR a Norem Fridjofem Prydzem. Na středním můstku zvítězil s novým rekordem 85,5 metru Heinz Schmidt z NDR před Rudolfem Höhnlem, Švýcarem Hansem Schmidem, Bohuslavem Novákem, Bohumilem Doležalem a H.G. Aschenbachem z NDR. Všichni naši skokani se po týdnu sešli opět na Štrbském Plese při Mistrovství Československa pro rok 1971. Na středním můstku vybojoval svůj první titul Rudolf Höhnl před Karlem Kodejškou, Josefem Matoušem, Bohumilem Doležalem, Jiřím Raškou a Jaromírem Liďákem. Na velkém můstku získal mistrovský titul Zbyněk Hubač před Jiřím Raškou, Karlem Kodejškou, Rudolfem Höhnlem, Františkem Rydvalem, Bohumilem Doležalem a Ladislavem Divilou.

Úvodní závody našim ve Skandinávii nevyšly. Ve švédském Falunu zvítězil na žákovském můstku (K 35) Björn Wirkola před Manfredem Wolfem z NDR, Švédem Rolfem Nordgrenem a svým krajanem Ingolfem Morkem.. Z našich nejlépe Rudolf Höhnl na 8. Jiří Raška na 9. a Karel Kodejška na 13. místě. Následující závody ve finském Lahti vyhrál Japonec Yukio Kasya před svým krajanem Takashi Fudžisawou. Z našich byl nejlepší Jiří Raška na 6. a Rudolf Höhnl na 19. místě. Ve druhém závodě Zítězil Nor Fridjof Prydz před Heinzem Schmidtem z NDR a naším Zbyňkem Hubačem. Rudolf Höhnl obsadil 11. a Jiří Raška 15. místo. Teprve v norském Odnes se našim zadařilo. Vyhrál Jiří Raška skoky 101 a 98,5 metru ve vyrovnaném duelu s Norem Fridjofem Prydzem, třetí skončil s odstupem ruský juniorský mistr Jurij Kalinin. Z dalších našich obsadil Rudolf Höhnl 5., Zbyněk Hubač 7. Ladislav Divila 13. a František Rydval 18. místo. Největší pozornost poutal opět závod na slavném Holmenkollenu. O prvenství se střetli dva vítězové předolympijských závodů v Sapporu. Před návštěvou 75 tisíc diváků a před zraky krále Olafa V. zvítězil jeho poddaný Ingolf Mork se čtyřbodovým náskokem před Yukio Kasayou. Třetí místo obsadil Švýcar Walter Steiner před naším Rudolfem Höhnlem, Heinzem Schmidtem z NDR a svým krajanem Hansem Schmidem. Další naši skokani se umístili ve druhé desítce. Karel Kodejška na 11., Jiří Raška na 14. a Zbyněk Hubač na 18. místě.

XXI. ročník Memoriálu Jana Šrubaře v běhu na lyžích uspořádal lyžařský oddíl TJ MEZ Frenštát p.R. na Pustevnách ve dnech 27. a 28. února 1971 jako finálový závod II. ligy a veřejný závod za účasti členů reprezentačních družstev a závodníků polského ROW Rybnik. V sobotu zvítězil na čerstvém sněhu v běhu na 15 km reprezentant Jan Matejbus z Dukly Liberec v čase 49:43 min. před Zdeňkem Škucou z TJ MEZ v čase 50: 09 min.. Mezi ženami na 5 km zvítězila Ivana Grošofová ze Sokola Nové Město n.M. za 20:51 min. Na náhradním 5 km okruhu v důsledku nočního metrového sněhopadu zvítězil v neděli v běhu na 10 km Karel Sacký 28:52 min. opět před Zdeněkem Škucou v čase 29:06 min. oba z pořádající TJ MEZ Frenštát p.R. Mezi ženami na 5 km zopakovala vítězství Ivana Grošofová ze Sokola Nové Město n.M. za 16:27 min.

Závody v letech na lyžích plánované na konec března v rakouském Kulmu byly zrušeny pro silný vítr a tak mezinárodní skokanská sezóna skončila začátkem dubna 16. ročníkem Poháru Freie Presse na starém můstku v Oberwiesenthalu. Po oba dva dny se Raškovi nedařilo, skončil 20. a 16., když první závod vyhrál německý skokan H.G. Aschenbach a druhý pak Polák Pawlusiak. Díky vyrovnanosti vyhrálo české družstvo v sestavě Höhnl, Hubač, Kodejška a Raška před Švýcarskem a Polskem.

Na jaře se začal pomalu zaplňovat Lyžařský areál můstků ve Frenštátě p.R. na Horečkách. V červnu 1971 bylo zahájili brigádníci z lyžařského oddílu TJ MEZ Frenštát p.R. pokrývání malého můstek s kritickým bodem K 42 m umělou hmotou vyráběnou z chropyňské PVC folie DUROFOL na tlakových lisech Raskin a LKR v n.p. MEZ Frenštát p.R. Při montáži umělé krytiny bylo využito posledních zkušeností z banskobystrických Zlatých Piesků, kde zavěšovali došky z NDR na co nejširší plotové pletivo. Hlavním tahounem pokrývání malého můstku byl vedoucí družstva frenštátských skokanů - strýc olympijského vítěze Rudolf Raška, který se podílel jak na výrobě raznic pro lisy tak i na řadě montážních pomůcek, včetně zavěšovacích háčků a vlastních montážních pracích.

Po výstavbě příjezdových komunikací, parkovišť a odlesňovacích pracích prováděných v letech 1969 – 1970 dokončila v červnu 1971 dodavatelská firma n.p. VÍTKOVICKÉ STAVBY Ostrava, jejímž stavbyvedoucím byl Ing. Vladimír Galia, hrubé zemní práce na tělese středního skokanského můstku, což si vyžádalo strojní přemístění více než 30 tisíc kubíků zeminy. Stavba byla připravena pro montáž ocelové nájezdové věže, jejíž výška 25 metrů nad terénem Horeček měla tvořit novou dominantu frenštátské kotliny. Parametry můstku po konzultacích s předsedou můstkové komise Svazu lyžařů p. Miloslavem Bělonožníkem změnili projektanti v Hutních montážích na normový bod P 72 m a kritický bod K 90 m, což znamenalo, že půjde o největší lyžařský můstek na Moravě a po pokrytí umělou hmotou i o světový primát ve stavbě umělohmotných můstků.

Začátkem srpna 1971 bylo dokončeno pokrývání můstku K 42 umělou hmotou, při jejíž výrobě a montáži odpracovali členové lyžařského oddílu TJ MEZ Frenštát p.R.přes 6000 brigádnických hodin. Ve středu 11. srpna na něm zahájili pod vedením trenérů Rudolfa Rašky a Zdeňka Solanského mladí adepti skokanského sportu z Frenštátu p.R. a Rožnova p.R. první trénink. Bylo konstatováno, že frenštátská hmota vykazuje proti dosud dovážené krytině z NDR lepší jízdní vlastnosti a zaručuje podstatně delší životnost. Hned v dalších týdnech proběhlo na malém můstku soustředění žákovského družstva ČSR a návazně tréninkový tábor dorostu a žactva Severomoravského kraje. Dospělí reprezentanti ČR v té době trénovali na větším můstku s umělou hmotou v Trutnově.

Oficiální zahájení provozu můstku bylo naplánováno na neděli 5. září 1971, kdy v zahajovacích mezinárodních exhibičních závodech všech kategorií startovalo pod vedením trenéra Jáchyma Bulína kompletní reprezentační družstvo mužů a řada polských skokanů. Před návštěvou 8-tisíc platících diváků se stal prvním vítězem v žákovské kategorii Jan Bobek z TŽ Třinec, mezi dorostenci Břetislav Novák z Jiskry Harrachov a mezi muži Rudolf z Dukly Liberec ziskem 242,5 bodů za skoky 42 a 42,5 metrů před Karlem Kodejškou z Dukly Banská Bystrica, Josefem Zvonkem z TŽ Třinec a Polákem Banasem. Diváci jen litovali pádu, který odsunul Jirku Rašku až na 17. místo. Celkem startovalo 153 závodníků. Během podzimu se na malém frenštátském můstku uskutečnily ještě troje závody, započítávané do Beskydské ligy mládeže včetně I. ročníku Poháru NF, který 29. října 1971 vyhrál v kategorii mužů Miroslav Hrstka z ČH Vysoké Tatry před svým oddílovým kolegou Miroslavem Kremlem a Miroslavem Pastuškem z TJ TŽ Třinec, v dorostu Jaromír Bobek z TŽ Třinec a v žactvu Luděk Matura ze Sokola Lomnice n.P. před domácím Radanem Filipem z pořádající TJ MEZ Frenštát p.R. Ve čtyřkolové soutěži I. ročníku BESKYDSKÉ LIGY MLÁDEŽE zvítězil v kategorii žactva Jan Bobek (TŽT) před Radanem Filipem a Zdeńkem Vaškem (oba MEZ). Mezi dorostenci byl nejlepší Pavel Cieslar před Jaromírem Bobkem (oba TŽZT) a Pavlem Raškou (MEZ).

Lyžařský oddíl TJ Rožnov p.R. uspořádal v sobotu 18. září 1971 na můstku K 74 m na Bučiskách na závěr společného soustředění našich a jugoslávských reprezentantů, vedených trenéry Jáchymem Bulínem a Zdeňkem Remsou, mezinárodní závody ve kterých zvítězil Bohumil Doležal z Dukly B. Bystrica před Zbyňkem Hubačem z RH Semily a Jugoslávcem Peterem Štefančičem. Jirka Raška při svém druhém skoku 66 metrů upadl a skončil až na 39. místě. V říjnu zvítězil na závěr soustředění skokanů na můstku K 55 v Banské Bystrici Jiří Raška ziskem 236 bodů za skoky 64 a 63 metrů před domácím Jozefem Klimentem a Rudolfem Höhnlem. Zima ale na sebe nechala dlouho čekat a tak závěr hmotové sezóny se uskutečnil zase na můstku v Rožnově p.R.

Příprava na sněhu však na rozdíl od předchozích let proběhla na tatranských můstcích. Na závěr společného soustředění s družstvem NDR se uskutečnily spolu s Poláky a Maďary tři kvalifikační závody na velkém můstku. V prvním vyhrál Rudolf Höhnl před Leošem Škodou, Mandredem Wolfem z NDR, Zbyňkem Hubačem a Jiřím Raškou. Ve druhém závodě zvítězil Jaromír Liďák před Rudolfem Höhnlem, Leošem Škodou. Jiří Raška skončil až na 7. místě. V poslední kvalifikaci pak zvítězil Zbyněk Hubač před Rudolfem Höhnlem, Jiřím Raškou, Polákem Adamem Krzystofiakem a Manfredem Wolfem. Závody provázela řada pádů a zranění. Zcela byl totální distorzí kolena vyřazen na celou sezónu Němec Horst Queck, a na marodce skončili naši Divila, Novák, Matouš a Rydval. Na 20. ročník jubilejního německo-rakouského turné čtyř můstků byli nominováni Bohumil Doležal, Rudolf Höhnl, Zbyněk Hubač, Karel Kodejška, Jaromír Liďák, Josef Matouš, František Rydval, Jiří Raška a nováček Leoš Škoda.

Intersport-turné zahájilo překvapením. Netradičně se zahajovalo vzhledem k oslavám innsbruckých pořadatelů na rakouském můstku Bergisel. S převahou zvítězil Japonec Yukio Kasaya před Reinerem Schmidtem z NDR a Finem Tauno Käyhkö. Za nimi bylo pořadí Henry Glass NDR, Rus Jurij Kalinin a další závodník NDR Heinz Wossipiwo před Japoncem Takashi Fudžisawou a Rusem Gari Napalkovem. Nejlepší naši byli až ve druhé desítce, když Zbyněk Hubač, Jiří Raška, Karel Kodejška a Leoš Škoda obsadili 11., 12., 14. a 18. místo. Na Nový rok, tradičně na olympijském můstku v Garmisch-Partenkirchenu se našim za slunečného, ale chvílemi nepříjemně větrného počasí bohužel opět nedařilo. Suverénně si vedl již podruhé vítězný Japonec Yukio Kasaya, který o více něž 12 bodů porazil druhého Fina Tauno Käyhkö a o 15 bodů Nora Ingolfa Morka. Za čtvrtým Heinzem Wossipiwem z NDR byli další tři Japonci – Takhaschi Fudžisawa, Seidži Aoči a Hiroshi Itagaki a na 8. místě Nor Björn Wirkola. Nejlepší z našich Karel Kodejška a Rudolf Höhnl byli na 11. a 12. místě. Ostatní až od třetí desítky: Jaromír Liďák na 31., Jiří Raška 32., František Rydval 36., Josef Matouš 38., Leoš Škoda 42., Bohumil Doležal a po nebezpečném, údajně nejhorším pádu v kariéře, skončil kapitán Zbyněk Hubač až na 81. místě. Smutně pro naše barvy skončil i třetí nedělní závod v Oberstdorfu. Potřetí v řadě za sebou vyhrál tentokrát těsně Japonec Yukio Kasaya před Norem Ingolfem Morkem a Švýcarem Hansem Schmidem. Na 4. místě byl Rus Jurij Kalinin před Finem Esko Rautionahem, Japoncem Hiroshi Itagakim, Reinerem Schmidtem z NDR a svým krajanem Gari Napalkovem. Z našich byli nejlepší Zbyněk Hubač až na 17., Josef Matouš na 23., Jiří Raška na 25., Rudolf Höhnl na 32. a Jaromír Liďák na 38. místě.
Radost českým příznivcům skokanského sportu udělal až poslední čtvrtý závod 20. Intersport-turné. V něm překvapivě nestartovali Japonci, kteří odletěli domů k předolympijské přípravě včetně Yukio Kasay, který vedl díky třem vítězstvím průběžné pořadí Turné. Na můstku Paula Aussenleitnera v Bischofshofenu si to rozdali staří mazáci a přátele Nor Björn Wirkola a náš Jiří Raška. Krásnými dlouhými skoky za sto metrů skončil souboj vítězstvím Wirkoly o fous, o pouhých 0,6 bodu. Jiří Raška se 2. místem posunul jako jediný z našich skokanů do první desítky v celkovém pořadí. Výborně jim sekundoval Zbyněk Hubač, který obsadil 3. místo před celkovým vítězem jubilejního Turné Norem Ingolfem Morkem. Od 5. místa se umístili Rakušan Reinhold Bachler, Hans-Georg Aschenbach z NDR, na 7. místě společně Gruzínec Koba Czakadze se Švýcarem Walterem Steinerem a devátý Henry Glass z NDR. I další naši skokani se zlepšili, když Rudolf Höhnl obsadil 10., Leoš Škoda 11., Jaromír Liďák 18., Karel Kodejška 25. a František Rydval 32. místo. Celkové pořadí 20. Turné čtyř můstků INTERSPORT-TURNÉ : 1. Ingolf Mork (NOR) 914,8 b., 2. Henry Glass (DDR) 893,6 b., 3. Tauno Käyhkö (FIN) 892,3 b., 4. Heinz Wossipiwo (DDR) 888,8 b., 5. Jurij Kalinin (SOV) 886,4 b., 6. Jiří Raška (TCH) 877,0 b., 7, Koba Czakadze (SOV) a H.G. Aschenbach (NDR) 872,0 b., 9. Gari Napalkov (SOV) a Björn Wirkola (NOR) 869,8 b., 11. Rudolf Höhnl (TCH) 863,1 b., 18. Leoš Škoda 850,0 b., 20. Karel Kodejška 843,3 b., 24. Zbyněk Hubač 836,0 b., 25. Jaromír Liďák 835,0 b. 31. František Rydval 823,6 b., 38. Bohumil Doležal 797,8 b. a 49. Josef Matouš (všichni TCH) 764,5 b.

Po návratu domů zahájili skokani 11. ledna přípravu na ZOH opět ve Vysokých Tatrách. Zprávy z Japonska hovořily o skvělé formě Yukia Kasay, který vyhrál v Sapporu kvalifikaci japonských skokanů na velkém můstku Okujarama. Ve schválené nominaci na XI. ZOH bylo pět skokanů: Jiří Raška, Zbyněk Hubač, Rudolf Höhnl, Leoš Škoda a Karel Kodejška. Do Sappora odletěli s trenérem Jáchymem Bulínem v poslední várce 25. ledna 1972. Ostatní naši skokani startovali v té době na olympijském můstku v St.Nizier, kde vyhrál František Rydval před Norem Kongsgaardem a Němcem Berndem Zapfem. Bohumil Doležal obsadil s pádem při nejdelším skoku 102,2 metru 10. místo.

Přesně po měsíční závodní přestávce od Bischofshofenu startoval Jiří Raška v neděli 6. února 1972 na středním můstku Mijanomori v Sapporu. Zahajovací skokanský závod se stal japonským triumfem, když domácí skokani obsadili kompletně stupně vítězů. Před zraky 40 tisíc nadšených diváků a japonského císaře vyhrál největší favorit Yukio Kasya s téměř desetibodovým náskokem před svým krajanem Akicugu Konnem a patnáctibodovým náskokem před Seidži Aočim. Za čtvrtým favorizovaným vítězem Intersport-turné Norem Ingolfem Morkem skončil k naší radosti navzdory zraněnému kotníku Jiří Raška, který se bojovným výkonem ze sníženého nájezdu zlepšil z 11. místa po 1. kole o šest míst před dodatečně na nátlak svých fanoušků nominovaného Poláka Wojciecha Fortunu. Naše diváky přímého TV přenosu potěšil navíc i dodatečně nominovaný český náhradník Karel Kodejška, který se dělil o 7. místo společně s dvojnásobným Mistrem světa FIS 1970 z Tater Rusem Gari Napalkovem. Legenda sovětského skoku Gruzínec Koba Czakadze uzavíral s Jugoslávcem Peterem Štefančičem nejlepší desítku. Oprávněnost své nominace potvrdil 11. místem i kapitán naší reprezentace Zbyněk Hubač. Nedařilo se jen Rudolfu Höhnlovi, který obsadil společně s Rakušanem Reinholdem Bachlerem až 29. místo.

Pátek 11. února 1972 nebyl na velkém můstku Okujarama šťastným pro namlsané Japonce, ale ani pro Jiřího Rašku. Zato skokanská Fortuna políbila Poláka Wojciecha Fortunu, který s podporou větru získal v 1. kole skokem 111 metrů veliký náskok před druhým Kasayou se 106 a třetím Wolfem se 107 metry. Za čtvrtým Napalkovem s 99,5 metry byl pátý o půl metru náš Jiří Raška. Zbyněk Hubač dal 91,5 metrů, mladíček Leoš Škoda o dva metry méně, bohužel po divokém letu a pádu v závodě nepokračoval Karel Kodejška. Ve 2. kole nárazový vítr dále zesílil. Křečovitý Fortunův skok na jistotu pouhých 87,5 metrů však přesto stačil s 219,9 body na vedení v závodě. Pokoření favorité z úvodního kola vycítili svou příležitost zaútočit na zlatou medaili. Ale ani tři skoky za stometrovou hranici vítězství Poláka neohrozily. Švýcar Walter Steiner se 103 metry ztrácel na stříbrné posici pouhou desetinu bodu. Reiner Schmidt z NDR skokem 101 metrů vybojoval se ztrátou 0,6 bodu bronzovou medaili a na Fina Tauno Käyhkö, který skokem 100,5 metrů zůstal s 219,2 body o další desetinku za bronzem zbyla bramborová medaile. Kratšími skoky si v konečném pořadí pohoršili Manfred Wolf z NDR na 5., Rus Gari Napalkov na 6. a ke zklamání 50 tisíc japonských diváků i jejich národní hrdina Yukio Kasaya na 7. místě. Na dalších místech si polepšili Jugoslávec Drago Pudgar a Fin Esko Rautionaho. Náš Jiří Raška měl smůlu, když musel dlouho čekal na nájezdu po pádu Švýcara Schmida. S vidinou možného zisku medaile však propásl odraz a v silném větru pak s obtížemi ustál jen 89 metrů (o 10 metrů kratší skok než v 1. kole). V konečném účtování mu patřilo 10. místo. Další dva naši skokani Zbyněk Hubač a Leoš Škoda a obsadili 15. a 26. místo.

Po návratu ze ZOH domů nebylo již tolik slávy, neboť olympijské zlato patřilo krasobruslaři Ondřeji Nepelovi a bronz běžkyni Heleně Šikolové a hokejistům. Skokani týden po návratu absolvovali na Ještědu Mistrovství republiky pro rok 1972, které přes silnou oblevu připravili liberečtí pořadatelé. Na středním můstku P 70 získal již svůj pátý titul Jiří Raška z TJ MEZ Frenštát p.R. před Jaroslavem Slámou, Josefem Matoušem a Jaromírem Liďákem. Další člen TJ MEZ Frenštát p.R. Ladislav Divila obsadil 8. místo. Na velkém můstku P 90 zvítězil s náskokem Josef Matouš z Dukly Liberec před Ladislavem Divilou, Františkem Rydvalem a Jiřím Raškou.

Na 7. Tatranském poháru se na Štrbském Plese pro nepřízeň větrného počasí uskutečnil pouze závod na středním můstku. Zvítězil v něm Bohumil Doležal před Karlem Kodejškou, Polákem Adamem Krzysztofiakem, Jaromírem Liďákem, Polákem Josefem Kocianem a Rudolfem Hohnlem. Polák Fortuna obsadil 11. místo a Jiří Raška skončil až na 17. místě. Ve stejném termínu se v norském Oslo konal závod na Holmenkollenu. Zvítězil v něm domácí Ingolf Mork o 1,1 bodu před Švýcarem Hansem Schmidem, za kterým ztrácel desetinu třetí Japonec Akicugu Konno. Čtvrtý byl Yukio Kasaya před Švýcarem Walterem Steinerem. Pro březnové I. FIS Mistrovství světa v letech na lyžích v jugoslávské Planici byla po Tatranském poháru nominována šestice našich reprezentantů Divila, Doležal, Kodejška, Matouš, Liďák a Raška. Ti z nich, kteří se do té doby měli zúčastnit závodů v polském Zakopaném měli smůlu, neboť pro silnou oblevu byly závody odvolány.

Z Vysokých Tater se pod vedením Josefa Skrbka čtveřice českých skokanů Divila, Hubač, Matouš a Raška zúčastnila Turné tří můstků Velké ceny národů - Grand Prix. V úvodním závodě ve francouzském Chamonix zvítězil Švýcar Hans Schmid o dvacet bodů před naším Josefem Matoušem a olympijským vítězem Japoncem Yukio Kasayou. Za dalším Japoncem Seidži Aočim obsadil Ladislav Divila 5. místo. Jiří Raška obsadil 8. a Zbyněk Hubač 15. místo. Ve druhém závodě ve švýcarském Svatém Mořici zvítězil Japonec Yukio Kasaya před naším Josefem Matoušem a Švýcarem Hansem Schmidem. Ladislav Divila obsadil 7. místo. Jiří Raškovi se nedařilo a Zbyněk Hubač obsadil 15. místo. V závěrečném závodě v italské Cortině zvítězil Japonec Yukio Kasaya před Švýcarem Hansem Schmidem a našimi Jiřím Raškou a Josefem Matoušem. Hubač byl dvanáctý a Divila po pádu až 26. Celkové pořadí Turné GP mělo pořadí: 1. Schmid (SUI), 2. Kasya (JPN), 3. Matouš (TCH) a stajné bylo i pořadí družstev.

V pátek 24. března 1972 bylo na mamutím můstku ve slovinské Planici zahájeno I. FIS Mistrovství světa v letech na lyžích. V úvodu absolvovali skokani dva hodnocené tréninkové skoky, které by se v případě odpadnutí sobotní a nedělní soutěže pro silný vítr započítávaly do MS. Nejlépe si v oficiálním tréninku vedl Heinz Wossipiwo z NDR, který skočil 153 a 148 metrů. V sobotu 25. března 1972 za slunečného, ale nepříjemně větrného počasí vedl již po 1. kole s náskokem Švýcar Walter Steiner skokem 155 metrů před Wossipivem (146 m), Raškou (144) a Liďákem (134 m). Pády vyřadili z bojů o medaile Japonce Kasayu, ale i další naše dva závodníky Doležala a Kodejšku. Ve 2. kole Steiner nejdelším skokem 158 metrů svůj náskok před druhým Wossipiwem zvýšil na 32 bodů. Jiřímu Raškovi se druhý skok přes nejvyšší nájezdovou rychlost 115,8 km/hod. nepovedl, ale 130 metrů stačilo na udržení 3. místa před Finem J.Ruotsalainenem (141 m), který odsunul našeho Jaromíra Liďáka (133 m) na 5. místo. V neděli se vydařil Liďákovi výborný skok 150 metrů, ale vzhledem k tomu, že pro silný vítr byly nedělní lety po 15 skokanech anulovány, započítával se jen výsledek ze soboty, kterým vybojoval Jiří Raška svou poslední (první bronzovou) medaili z MS FIS. Oficiální pořadí: 1 Steiner (SUI) 427,5 b., 2. Wossipiwo (DDR) 395 b., 3. Raška (TCH) 379 b., 4. Ruotsalainen (FIN) 376 b., 5. Liďák (TCH) 372 b. a 6. Wolf (DDR) 262,5 b….. 16. Bohumil Doležal 338,5 b. a 37. Karel Kodejška (oba TCH) 295,5 b.

Začátkem května proběhlo na Pustevnách za účasti Květoslava Polívky, Jiřího Rašky a Ing. Jiřího Sedláčka první jednání o obnově starých můstků u hotelu Tanečnica. Zástupce TJ Rožnov p.R. Zdeněk Solanský předložil studijní projekt na rekonstrukci středního můstku na parametry P50 a K68 m. Se zahájením prací se uvažovalo již v následujícím roce 1973.
Malý můstek s umělou hmotou s kritickým bodem K 42 ve Frenštátě p.R. na Horečkách byl silně poškozen červencovou průtrží mračen. Obětavým nasazením členů lyžařského oddílu byly její následky odstraněny, vybudována nová kanalizace a v srpnu na můstku proběhlo 14-ti denní soustředění mladých moravských skokanů a sdruženářů. V neděli 16. září 1972 byl na můstku uspořádán zahajovací závod II. ročníku Beskydské ligy mládeže. V žactvu zvítězil Jan Bobek, v dorostu jeho starší bratr Jaromír a mezi muži Karel Morcinek, všichni z TJ TŽ Třinec. Ve II. ročníku Poháru NF 28. října obhájil na můstku své loňské vítězství v kategorii mužů Miroslav Hrstka z ČH Vysoké Tatry. V kategorii žactva zvítězil Radan Filip a mezi dorostenci Pavel Raška oba z TJ Frenštát p.R.. Po čtyřech závodech (první tři ve Frenštátě p.R. a čtvrtý v Rožnově p.R.) se stali celkovými vítězi II ročníku.BLM v kategorii žáků Radan Filip TJ Frenštát p.R. před Janem Bobkem a mezi dorostenci frenštátský Pavel Raška před Jaromírem Bobkem.

V létě roku 1972 pokračovala výstavba můstku K 90 m ve Frenštátě p.R. na Horečkách, kde dodavatelská firma n.p.Vítkovické stavby a pracovníci n.p.Hutních montáží Ostrava dokončili zemní práce a montáž ocelové nájezdové věže a tribuny rozhodčích.V n.p.MEZ bylo za účasti firmy TATRASPORT Kopřivnice dokončeno dle nové technologické zařízení na výrobu můstkové krytiny. Na rotačním řezacím stroji dle projektu konstruktéra Ing. Jana Šrubaře byla v srpnu 1972 zahájena výroba ze svitků chropyňské folie DUROFOL pod obchodním označením DUROKRYT. První dodávka směřovala do Rožnova p.R. na generální opravu můstku K70 na Bučiskách před zářijovým soustředěním reprezentačního družstva skokanů. Rozšířená reprezentační družstva skokanů a sdruženářů absolvovaly od 21. září soustředění na rekonstruovaném můstku s umělou hmotou v Rožnově p.R. Za účasti reprezentantů Polska a Jugoslávie se v neděli 1. října 1972 na můstku uskutečnil 14. ročník mezinárodních závodů ROŽNOV p.R. Zvítězil nejdelšími skoky 66 a 69,5 metrů Slovinec Peter Štefančič před Jiřím Raškou, Zbyňkem Hubačem a Rudolfem Höhnlem. Ladislav Divila byl dvaadvacátý a olympijský vítěz Wojciech Fortuna obsadil po dvou pádech až 84. místo.
Projekt pokrytí můstku K 90 umělou hmotou na Horečkách zpracoval Ing. Jiří Sedláček, na jehož návrh byla změněna technologie montáže umělohmotné krytiny. Plotové pletivo pod hmotou nahradily svařované ocelové rošty z Železáren Humenné. Odpadla tím nutnost bočního napínání pletiva a vyhladil se příčný řez pokrytého povrchu můstku. Nové došky DUROKRYTU byly proto již opatřeny plochými závěsnými sponami, vyrobenými dle konstrukce Ing. Jana Šrubaře v n.p. Massag Bílovec. V prosinci dokončili brigádníci TJ MEZ Frenštát p.R. pokrytí ocelového nájezdu můstku K 90 umělou hmotou.

Příprava na novou zimní sezónu 1972/73 proběhla poprvé v zahraničí na můstku v sovětském Kirovsku, odkud se naše skokanská reprezentace přesunula na můstky na Štrbském Plese a odtud již tradičně v prosinci do Špindlerova Mlýna, kde proběhla tříkolová kvalifikace na Turné čtyř můstků. Bohužel pro Jiřího Rašku znamenala druhá kvalifikace stop na celou sezónu. Fraktura a přetrhané kolenní vazy jej pasovaly na celou zimu do role diváka a občasného komentátora skokanských závodů.

Úvodní závod Turné 29. prosince v německém Obersdorfu vyhrál bronzový ze Sappora Rainer Schmidt z NDR před svými krajany Hans-Georg Aschenbachem a Henry Glassem. Za čtvrtým Švýcarem Hansem Schmidem a pátým dalším skokanem NDR Manfreden Wolfem obsadil šesté místo náš Rudolf Höhnl. Dalším našim se nedařilo. Ladislav Divila obsadil 23., Leoš Škoda 29., Zbyněk Hubač 38., Bohumil Doležal 46., Jaromír Liďák 49., Karel Kodejška 51. a Jaroslav Sláma až 59. místo. Na Nový rok 1973 si Garmisch-Partenkirchenu Rainer Schmidt z NDR zopakoval své vítězství tentokráte před svým krajanem Dieterem Kampfem. K naší radosti patřilo 3. místo na stupních vítězů českému reprezentantu Jaromíru Liďákovi, který na další místa odsunul tři závodníky NDR v pořadí Manfred Wolf, Jochen Danneberg a Henry Glass. Z našich se ve druhé desítce umístili Leoš Škoda na 13., Rudolf Höhnl na 16. a Karel Kodejška na 20. místě. Z dalších našich skokanů obsadil Zbyněk Hubač 22., Bohumil Doležal 34. a Ladislav Divila 36. místo. Ve třetím závodě v rakouském Innsbrucku vyhrál ruský skokan Sergej Bočkov před Rainerem Schmidtem a Hans-Georg Aschenbachem z NDR. Na 4. místě byl Švýcar Walter Steiner před svým krajanem Hansem Schmidem a Japoncem Yukio Kasayou. Ve druhé desítce závodníků se umístila naše čtveřice Rudolf Höhnl na 16., Ladislav Divila na 15., Bohumil Doležal na 18. a Karel Kodejška na 19. místě. Do třicítky se ještě vešli další tři naši: Zbyněk Hubač na 23., Jaromír Liďák na 24. a Leoš Škoda na 29. místě. Českou bilanci na INTERSPORT-TURNÉ tradičně vylepšil závěrečný Tříkrálový závod v Bischofshofenu. Dvěma shodnými skoky 101 metrů vyhrál náš Rudolf Höhnl o 0,8 bodu před Rusem Sergejem Bočkovem a Hans-Georgem Aschenbachem z NDR. Na čtvrtém místě byl další náš skokan Jaromír Liďák a za Japoncem Hiroschi Itagakim a Jochenem Dannebergem z NDR obsadil 7. místo Karel Kodejška před Švýcarem Walterem Steinerem. Další z našich Ladislav Divila obsadil pěkné 14., Leoš Škoda 18., Zbyněk Hubač 24. a Bohumil Doležal 28. místo. V celkové klasifikaci 21. ročníku Turné bylo pořadí: 1. Rainer Schmidt (DDR) 913,9 b., 2. Hans Georg Aschenbach (DDR) 897,5 b,, 3. Sergej Bočkov (SOV) 874,2 b., 4. Hans Schmid (SUI) 867,2 b., 5. Manfred Wolf (DDR) 866,1 b., 6. Rudolf Höhnl (TCH) 866,1, 7. Walter Steiner (SUI) 858,9 b., 8. Henry Glass (NDR) 855,8 b., 9. Hiroshi Itagaki (JPN) 846,1 b., 10. Jochen Danneberg (DDR) 844,8 b., … 14. Jaromír Liďák 808,3 b., 15. Ladislav Divila 804,9 b., 20. Leoš Škoda 794,4 b., 23. Karel Kodejška 791,0 b., 24. Zbyněk Hubač 779,6 b., 32. Bohumil Doležal (všichni TCH) 764,5 b.

V posledním lednovém týdnu zvítězil v zahajovacím závodě švýcarském turné na velkém můstku v Engelbergu Fin Tauno Käyhkö s novým rekordem můstku 116,5 metru před Norem Nilsem Skarsethem a domácím Švýcarem Hansem Schmidem,. Z našich se dařilo Karlu Kodejškovi na 5. a Rudolfu Höhnlovi na 8. místě. V závěrečném závodě švýcarského turné zvítězil opět Fin Tauno Käyhkö před Švýcarem Hansem Schmidem a našimi Karlem Kodejškou a Rudolfem Höhnlem. Stejné bylo i celkové pořadí tří nejlepších v turné.

V předvečer Raškových narozenin bylo na Štrbské Plese na velkém můstku P 90 m zahájeno Mistrovství Československa pro rok 1973. Bez Raškovy účasti obsadili prvá čtyři místa závodníci Dukly Liberec v pořadí Rudolf Höhnl, Zbyněk Hubač, Leoš Škoda a Josef Matouš. Další dvě místa patřila členům Dukly Banská Bystrica Karlu Kodejškovi a Jaromíru Liďákovi. Ladislav Divila v barvách TJ Frenštát p.R. obsadil 10. místo a bratranec olympijského vítěze Pavel Raška skončil na 41. místě. Na tředním můstku P 70 m získal i druhý mistrovský titul Rudolf Höhnl před Jaromírem Liďákem, Karlem Kodejškou, Josefem Matoušem, Jaroslavem Slámou, Františkem Rydvalem a Zbyňkem Hubačem. Za osmým Jánem Klimentem z Dukly Banská Bystrica obsadil 9. místo Ladislav Divila, zatímco Pavel Raška byl až třiačtyřicátý.

Desáté třídílné Turné BOHEMIA bylo zahájeno v Liberci na velkém můstku na Ještědu, kde zvítězil Hans-Georg Aschenbach z NDR před novým rekordmanem můstku (111 m) Rudolfem Höhnlem a svým krajanem Dieterem Kampfem. Náš Josef Matouš obsadil 4. místo před rusem Sergejem Zontovem a Berndem Ecksteinem z NDR. Z dalších našich skokanů obsadil Leoš Škoda 9., Zbyněk Hubač 13. a Jaromír Liďák 15. místo. Druhý závod na středním můstku v Plavech vyhrál překvapivě Rus Sergej Zontov před Berndem Ecksteinem z NDR naší dvojicí Rudolfem Höhnlem a Josefem Matoušem a dalším Rusem Vladimírem Teričevem. Za šestým Heinzem Wossipiwem z NDR obsadil 7. místo náš Jaromír Liďák před vítězem 21. Interportturné Rainerem Schmidtem, kterému se v Čechách nedařilo. Z dalších našich skokanů obsadil Leoš Škoda 10., František Rydval 16. a Jozef Lepko 18. místo. Třetí závod Bohemia Turné na můstku ve Špindlerově Mlýně vyhrál závodník NDR Hans-Georg Aschenbach před svým krajanem Henry Glassem a Rusem Jurijem Kalininem. Nejlepší z našich Rudolf Höhnl obsadil 4, místo před trojicí NDR Manfred Wolf, Dieter Kampf a Heinz Wossipiwo. Celkové pořadí X. Bohemia turné: 1. Hans-Georg Aschenbach (DDR) 670,7 b., 2. Rudolf Höhnl (TCH) 666,3 b., 3. Dieter Kampf (DDR) 645,3 b., 4. Josef Matouš (TCH) 645,3 b., 5. Bernd Eckstein (DDR) 639,0 b., 6. Manfred Wolf (DDR) 636,7 b., …8. Jaromír Liďák 612,0 b., 14. Leoš Škoda 590,4 b. 16. Zbyněk Hubač 585,1 b. a 17. Karel Kodejška (všichni TCH) 582,3 b.

Následný lépe obsazený Tatranský pohár byl především soubojem našich skokanů se Švýcarem Steinerem. Na Velkém můstku P 90 vyhrál náš Rudolf Höhnl těsně před Walterem Steinerem a ruským duem Jurij Kalinin a Sergej Zontov. Za pátým Rainerem Schmidtem z NDR byl náš Karel Kodejška před Němcem Manfredem Wolfem, Finem Kari Ylianttilou, Jugoslávcem Marianem Prelouškem a naším Jindřichem Balcarem. Na středním můstku P 70 překvapilo vítězství Jaroslava Slámy před Švýcarem Waltrem Steinerem a naší dvojicí Rudolf Höhnl a Jaromír Liďák. Na 5. místě byl další Švýcar Hans Schmid před naším Karlem Kodejškou a čtveřicí NDR Dieter Kampf, Heinz Wossipiwo, Manfred Wolf a Hans-Georg Aschnbach.

Ve švédském Falunu se závěru února uskutečnila „prúba“ na MS FIS 1974“. Bohužel naše výprava z důvodu kolise se „Spartakiádou spřátelených armád“ byla slabší než tato soutěž vyžadovala. Na středním můstku P 70 zvítězil Fin Tauno Käyhkö před Švýcary Waltrem Steinerem aHansem Schmidem. Naši Ladislav Divila, Bohuslav Novák a Zbyněk Hubač obsadili až 27., 31. a 35. místa. Na velkém můstku P 90 Zvítězil Hans-Georg Aschenbach z NDR před Švýcarem Waltrem Steinerem, Japoncem Itagakim , Švédem Rolfem Nordgrenem , svým krajenm Heinzem Wossipiwem a Finem Esko Rautionahem. Z našich obsadili Ladislav Divila 22., Zbyněk Hubač 30. a Bohuslav Novák až 55. místo.

V Norsku na slavném Holmenkollenu se z našich závodníků dařilo Leoši Škodovi, který obsadil 3. místo. Po odřeknutí závodu na mamutím můstku v Ironwoodu (USA) se sešli nejlepší letci až na mamutím můstku Heine Klopfera v Německu, kde na II. FIS Mistrovství světa v letech na lyžích v Oberstdorfu zvítězil v sobotu 10. března 1973 ve vyrovnaném souboji Hans-Georg Aschenbach z NDR skoky 157,5 a 152 metrů o půl bodu před Švýcarem Walterem Steinerem, který po 156 metrech 1. kole dosáhl nejdelšího skoku letů 163 metrů. Na 3. místě byl díky dvěma skokůmy 154 metrů náš Karel Kodejška před Dietrichem Kampfem z NDR a dalším naším skokanem Rudolf Höhnlem. A navíc byl za šestým Rusem Jurijem Kalininem na 7. místě další český zástupce Leoš Škoda. Náš čtvrtý skokan Jaromír Liďák obsadil 30. místo. V nedělním druhém dnu letů vytvořil ve zkušebním kole Heinz Wossipiwo nový světový rekord 169 metrů a poté spadl po nejdelším skoku 176 metrů Švýcar Walter Steiner. V prvním kole odpoledního programu se po skoku Švýcara Schmida 168 metrů zkracoval nájezd, i stůl byl uřezán o 1 metr a závod se neustále protahoval. Po protestu NDR při kolisi Dietra Kampfa ve zledovatělé stopě a pro časovou tíseň, byl nedělní závod anulován a zůstaly výsledky ze soboty. Pro naše barvy, stejně jako před rokem v Planici, to znamenalo zisk bronzové medaile pro Karla Kodejšku.

Od jara 1973 finišovaly v areálu skokanských můstků ve Frenštátě p.R. stavební práce a postupně byly předávány Vítkovickými stavbami do provozu jednotlivé stavební objekty: správní budova u dojezdu můstků, čerpací stanice u Lubiny, věž rozhodčích, restaurace u nájezdové věže, panelové schodiště lesem a ocelové schodiště s rozvodem kabeláže spojů, signalizace ozvučení areálu, potrubí tlakové vody a vzduchu kolem doskočiště a nad odrazovým stolem. Brigádnicky byly členy TJ MEZ Frenštát p.R. prováděny výkopy pro kabeláž a betonáž montážních pacholat pod odrazovým stolem a kotevních patek ocelové traverzy pro navaření nosné ocelové sítě k zavěšení můstkové krytiny z umělé hmoty. Po položení podkladní izolace skelné vaty a svaření nosné sítě na ploše doskočiště a dojezdového oblouku můstku K 90 byla v červenci 1973 zahájena montáž umělohmotných došků Durokrytu, které byly v celkovém objemu 40 tun v předstihu vyrobeny na technologickém zařízení TJ MEZ Frenštát p.R. K transportu krytiny na šikmou část doskočiště byla použita lesácká lanovka zapůjčená z LZ Frenštát p.R. Montáž krytiny byla dokončena v 23. srpna 1973 a pod vedením Květoslava Polívky a využití stavební mechanizace intenzivně pokračovaly dokončovací práce na dojezdu včetně zahumusování a zřízení pilinového dojezdu. Byla vybudována vlajkosláva, na stráni instalována světelná výsledková tabule NISASPORT, na správní budově výsledková tabule PRAGOTRON, provedeno oplocení dojezdu pro diváky a postavena tribuna čestných hostů.

V září roku 1973 byl tedy dokončen ve své době největší můstek s umělou hmotou na světě s normovým bodem P 72 a konstrukčním bodem K 90 m ve Frenštátě p.R.. na Horečkách. Podle původních návrhů Josefa Zity z Vysokého n.J. a Miloslava Bělonožníka z Liberce zpracovali v roce 1969 prováděcí projekt můstku pod vedením Ing. Dvořáka v Hutním projektu Ostrava v atelieru Ing. architekta Čmiela. Dodavatelem stavby můstku včetně vybavení lyžařského areálu byl v letech 1969 -1973 n.p.Vítkovické stavby Ostrava.

Výrobcem a dodavatelem umělé krytiny můstku včetně její montáže na můstku K 90 byli brigádníci z řad lyžařského oddílu TJ MEZ Frenštát p.R. pod vedením Květoslava Polívky. Umělá krytina Durokryt byla vyráběna z folie Durofol z Technoplastu Chropyně v rámci podniku Tatrasport Kopřivnice v provozovně TJ MEZ Frenštát p.R za podpory mateřského n.p. MEZ Frenštát dle čs.patentu č.155379 Jiřího Rašky a Ing. Jiřího Sedláčka na technologickém zařízení zkonstruovaném Ing. Janem Šrubařem, CSc. Pokrytí můstku K 90 umělou hmotou bylo dokončeno v srpnu 1973 a první zkušební skok na něm absolvoval olympijský vítěz Jiří Raška na Den horníků v sobotu 9. září 1973.

Od 11. září proběhlo v Rožnově p.R. čtrnáctidenní soustředění reprezentačního družstva skokanů Československa a v neděli 23.9.1973 se v areálu na Bučiskách na můstku K 70 uskutečnil za účasti skokanů Jugoslávie, Polska a Kanady již 17. ročník mezinárodních závodů ROŽNOV p.R. Zvítězil v něm čs. reprezentant Leoš Škoda před Rudolfem Höhnlem, Polákem Adamem Krzysztofiakem, Josefem Zvonkem, Tomášem Kučerou a Karlem Kodejškou. Vítězství rekonvalescenta Jiřího Rašky zabránil pád.

Již v dubnu 1973 bylo rozhodnuto o pořádání zahajovacích závodů v rámci slavnostního zahájení provozu můstku K 90 na závěr září 1973. Byl ustaven organizační výbor závodů, který se scházel každý týden a koordinoval přípravu mezinárodních závodů pod názvem VELKÁ CENA – GRAND PRIX MĚSTA FRENŠTÁTU P.R. a dokončovací práce v areálu můstků na Horečkách. Díky zkušenostem generálního sekretáře OV Ing. Zdeněka Parmy, jazykovým znalostem předsedy mezinárodní komise OV Ing. Josefa Veselého, plnému nasazení vedoucího komise výstavby Květoslava Polívky a ředitele závodu Ing. Jiřího Sedláčka a v neposlední řadě i radám a stykům olympijského vítěze ZMS Jiřího Rašky se práce za pomoci vedoucích pracovníků n.p. MEZ a města Frenštátu p.R. dařila. Prostřednictvím Československého svazu lyžařů mohla být již v červnu rozeslána písemná pozvání zahraničním lyžařským svazům a i osobně byly českými zástupci na jednání skokanské komise Mezinárodní lyžařské federace FIS pozvány zahraniční skokanské výpravy, včetně v té době nejsilnějšího družstva NDR. Byl vydán obsáhlý tištěný program a startovní listina závodů a zajištěn přímý televizní přenos závodu na 1. programu ČT.

V neděli 30. září 1973 se na tehdejším největším můstku s umělou hmotou na světě uskutečnily první mezinárodní FIS závody ve skoku na lyžích - VELKÁ CENA – GRAND PRIX MĚSTA FRENŠTÁTU P.R. Přes nepřízeň počasí sledovalo závod u můstku K 90 na Horečkách přes 10 tisíc platících diváků a mnoho dalších v přímém přenosu ČT. Vítěz závodu Heinz Wosipiwo z NDR vytvořil v závodě skokem 86 metrů světový rekord docílený na můstku s umělou hmotou. Přes zdravotní komplikace a plné pracovní vytížení v doladění provozních parametrů můstku v posledním týdnu před závodem, prosadil se Jiří Raška k radosti svých příznivců do desítky nejlepších skokanů na 5. místě, těsně za Josefem Matoušem.

Výsledky I. ročníku Grand Prix Frenštát p.R. Neděle 30.9.1973
1. WOSSIPIWO Heinz Dynamo Klingenthal GER 84,0 + 86,0 m 240,8 b
2. PAWLUSIAK Tadeusz BBTS Bielsko-Biala POL 83,0 + 83,0 m 232,4 b
3. WOLF Manfred WSC Oberhof GER 83,5 + 81,5 m 224,5 b
4. MATOUŠ Josef Dukla Liberec CZE 81,5 + 82,5 m 222,2 b
5. RAŠKA Jiří MEZ Frenštát p.R. CZE 81,0 + 79,0 m 221,3 b
6. ŠTEFANČIČ Peter SSK Jesenica SLO 79,0 + 80,5 m 218,5 b
7. HÖHNL Rudolf Dukla Liberec CZE 79,5 + 80,0 m 217,5 b
8. KRZYSZTOFIAK Adam SNPZT Zakopane POL 80,0 + 78,0 m 215,1 b
9. WALLNER Hans SC Achomitz AUT 81,0 + 79,0 m 213,3 b
10. LEPKO Jozef Dukla Banská Bystrica CZE 79,0 + 79,0 m 211,1 b

Účast: AUT, CZE, CAN, DDR, ITA, POL, SLO, (7) Startovalo: 95 závodníků

Ing. Jiří Sedláček